Životopis

Zdeněk Hanka, vlastním jménem Zdeněk Šťastný, se narodil 20. ledna 1956 v Uherském Hradišti a zemřel 31. ledna 2020 v Calgary v Kanadě. V Uherském Hradišti prožil dětství, nabýval vědomosti v základní škole, ale také se vzdělával v hudbě, učil se hrát na cimbál a získal zkušenost s divadelním jevištěm. V roce 1967 hrál ve Slováckém divadle jednu z dětských rolí hry Alejandra Casony Jitřní paní. Svou moravsko-slováckou zpěvnost si přenesl do Prahy, kde základní školu dokončil. Absolvoval gymnázium a vystudoval medicínu na Fakultě dětského lékařství Univerzity Karlovy v Praze.

Po studiích působil jako dětský lékař v Kadani, později po atestaci prvního stupně získal místo jako novorozenecký lékař v Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze Podolí. Na jaře roku 1989 podepsal petici Několik vět a na přelomu osmdesátých a devadesátých let se aktivně účastnil demokratických proměn. V létě roku 1990 absolvoval vědeckovýzkumnou stáž na Universitě v Římě, orientovanou na imunologickou problematiku u novorozenců.

V roce 1991 byl jmenován ředitelem zdravotnického zařízení v rámci restrukturalizového OÚNZ v Praze 4 a v rámci programu HOPE byl vybrán na postgraduální stáž na University of South Florida ve Spojených státech. Po složení specializační atestace vyššího stupně vyučoval na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy, na Střední zdravotnické škole a na Škole veřejného zdravotnictví. Jako externí poradce Ministerstva zdravotnictví se podílel na alokaci specializované zdravotnické techniky v České republice a současně se stal prvním prezidentem Asociace pro privátní medicínu APRIMED.

V souvislosti s privatizací zdravotnického zařízení, jehož byl ředitelem, se setkal s nátlakem vnějších subjektů a rozhodl se odstěhovat do Kanady. Zde prošel velkým množstvím profesí. Začal jako pomocný dělník v panelárně, později jako ošetřovatel v domově pro seniory, pak i jako řidič školního autobusu, navaděč na letišti a laborant. Přestože sám o svých kuchařských schopnostech žertuje, založil, vlastnil a úspěšně řídil v Calgary restauraci. To vše s cílem shromáždit finanční prostředky, aby mohl znovu složit všechny zkoušky k získání lékařské licence. Zkoušky složil až na opakovaný pokus. Vedle toho dálkově vystudoval na Villanova University v Pennsylvánii obor Project Management ve zdravotnictví. Medicínské profesi se věnoval jako záchranář a pohotovostní specialista v extrémních podmínkách kanadského severu. V současné době vyučuje budoucí záchranáře.

Literárně na sebe upozornil v roce 1989 sbírkou povídek z lékařského prostředí Lék pod kůží. V této době také vznikl literární pseudonym Zdeněk Hanka. Pod jménem Zdeněk Šťastný totiž publikoval jiný člověk.

Dosud vydal dvě povídkové sbírky (Lék pod kůží 1989, Vila v Rokli 1994), tři společenské romány (Kavárna 2009, Hedvábný řetěz 2010, Platina 2010), jeden román s autobiografickými prvky (Partitura pro srdce 2010), spolu s Jiřím Kuchařem vydal knihu rozhovorů s léčiteli (Léčitelé, jak je neznáte 1991), drobnou sbírku (Uspávanka 1992) psychologický román o lidských charakterech zasazený do extrémních podmínek severní Kanady (Severně od šedesáté páté 2013) a psychologický román z lékařského prostředí (Dopis do ticha 2016). V říjnu 2017 vychází v nakladatelství Alpress psychologický příběh Střípek malachitu. Další díla existují v rukopisech (Najdu tě, Zrcadlo v mlze aj.).

Zdeněk Hanka se také věnuje tvorbě pro děti. V roce 2013 vydal knihu Hry a hrátky se zvířátky, kterou ilustrovaly děti z Klokánku. V rukopisech existují tituly Když slunce spí, Horečka ostrova Zang, Fortissimo, Ploutve, křídla, kopyta Tajemství pod Duhovákem.

Ve svých literárních dílech většinou apeluje na společnost nebo na svědomí jedince. Věnuje se tématům, která tíží společnost a se kterými se člověk denně setkává a musí se s nimi vyrovnávat (šikana, lidská přetvářka, nevěra, sobectví...). Přesto jsou jeho díla naplněna láskou a pozitivní energií.

Kromě literatury Zdeněk Hanka maluje a hraje na několik hudebních nástrojů. V umění nikdy nezobrazuje to, co je viditelné na první pohled. Jeho krédem je myšlenka, že pointu, ať už výtvarnou nebo literární si každý člověk musí najít sám.

 

Na základě podkladů poskytnutých Zdeňkem Hankou sepsala Radka Jakubíčková (2017)

 

 

Leccos nám o něm prozradila Alena Blažejovská na vlnách Českého rozhlasu.

yes

Odkazy 

 Úryvek z knihy Lék pod kůží, povídka Hoďte na mě síť:

   Kroky patřící docentu Jirouškovi byly podstatně ráznější než ty, kterými se za chvíli šoural Vašek Müller. Jemně zaklepal na bílé dveře.

   „Dále,“ zapěl hlas, shodný s tím za zdí převlékárny. Vašek pomalounku otvíral dveře, vkročil na koberec a zase tiše zavřel. Docent Jiroušek seděl u psacího stolu, levou rukou držel cigaretu a pravou něco rychle psal. „Momentíček,“ utrousil.

   Vašek zřetelně slyšel mocné údery na vnitřní stěnu hrudníku.

   Teď položil šedivějící muž tužku na desku stolu a vyzval smutnou postavu: „No, pojďte blíž k dědkovi.“ Dva lidé v jedné místnosti; ten se zřetelnou převahou je v letech, pevným pohledem drtí nahrbeného mladíka s bezkrevnými rty.

   „Řeknu vám jen velmi stručně: Zapamatujte si dobře dnešní den. Dnes jste se velmi mnoho naučil, kolego, a vy víte, že nemyslím ten žlučník. Mluvte příště o lidech tak, jako by stáli za zdí naší převlékárny. Myslím, že mi rozumíte. Uvidíme se šestého února u zkoušky. Na shledanou.“

 

 

Time flies, but you are the pilot

 

Zdeněk Hanka

Zdeněk Hanka,  český spisovatel, pohotovostní specialista a profesionální instruktor, St. John Ambulance v Calgary v Kanadě.

Kniha návštěv

Robert napsal
Zdravím,dnes ráno som vás počul rozprávať v rádií,zaujímavo a pútavo a určite si vašu knihu niektorú prečítam,lebo tak ako rozprávate,tak určite aj dobre píšete,želám Vám slnko v duši a pekné dni,nech máte vždy dosť chuti na písanie.
Blanka S. napsal
Milý pane Zdeňku, jsem nadšená, děj Vašich příběhů je nesmírně poutavý. Na knize Partitura pro srdce obdivuji hlavního hrdinu, že přes všechny těžkosti, které mu život přichystal, si zachoval pozitivní náhled na svět a na úkor svého pohodlí a zdraví dokázal pro svoji rodinu vybudovat zázemí v cizí zemi. Vaše knihy se staly mými vzácnými společníky, přináší potěšení, napětí a také poučení. Děkuji
Jitka Kejřová napsal
Právě vyšel skvělý román nejen pro ženy. Střípek malachitu od známého českého autora Zdeňka Hanky, který žije v Kanadě, vydaný úspéšným nakladatelstvým Alpress.Říjen je mésíc plný nejen zbarvujíciho se listí, ale , i bohaté knižní tvorby a zárověň to je čas, kdy už musíme myslet i na vánoční dárky. Toto je právě ta kniha, která udělá radost, neboť je psaná brilantní češtinou s citem,láskou, poučením, moudrostí a pokorou.Tyto vlastnosti bezesporu autor má a proto se Střípek malachitu čte jedním dechem a nit příbéhu nám dává najevo, že nikdy nikdo nevíme co se nám ze dne na den múže stát a změnit. Luxusní život páru dvou lidí se zvrhne v noční můru.Přibeh končí nepředvídatelným koncem. Je to čtení , které vás vtahne i kdyby jste nechteli.Posuďte sami. Doporučuji, nebudete litovat!
Jana K. napsal
Dobrý den, pane Zdeňku, zdravím Vás z jižní Moravy z Velkých Bílovic. Těším se na Vaši novou knížku. Všechny, které jsem doposud přečetla, se mi moc líbily. Přeju Vám krásné Velikonoce. Jana
Irena Kolářová napsal
Pane Hanko, dočetla jsem Hedvabný řetěz. Děkuji za příběh končící radostně, i když ta radost je schovaná za notnou dávku smutku, kterou si málkodo dokáže představit, když nezažil, četl se hezky. Pište dál.
Hádej napsal
Máťo, Gymnázium Na Pražačce, chmely, kytara - ty starý průseráři! Chybíš! Je fajn, že ještě držíš pohromadě. Píšeš skvěle, vydávej víc, číst se to fakticky dá, klidně se nafoukni, jde to. A teď nějakou veselou příhodu z natáčení. Piva.
J. Plicková napsal
Kdo si dokáže najít cestu neprůhledným prachem dnes vydávaných knih, nalezne trvalou a skutečně hodnotnou literaturu. Takového spisovatele jsem objevila ve Vás. Kresba postav, stavba příběhů a brilantní práce s jazykem jsou prvotřídní. Přitom témata jsou jiná a pokaždé zásadní. Je zcela unikátní, že Váš hlavní hrdina může vstoupit do příběhu tiše, jemně a téměř vysunutý do zámezí. Tím Vaše nejnovější kniha Dopis do ticha dokazuje, že jste spisovatel vymykající se zažité šabloně. Tím, že neidentifikujete, kdo má stát na piedestalu hlavního hrdiny s praporem v ruce, naznačujete, že hlavní postavou může být i ta, která do děje téměř nezasahuje a promluví do příběhu tichým, ale zásadním hlasem až ve finále. Z takové smeče se rozbuší srdce. Výjimečná kniha a výjimečný autor.
Lucie Holzerová napsal
Omlouvám se *Severně od šedesáté páté :)
Lucie Holzerová napsal
Dobrý den, nebo spíš dobrý večer? V ČR je osm hodin večer, tak za mě dobrý večer. Takže ještě jednou... Dobrý večer pane Hanko, jsem žákyní 8.třídy základní školy Oseku nad Bečvou. Chtěla jsem se vyjádřit k vašim knihám. Ne, nebojte se. Nebudu Vám je kritizovat, jenom chválit:). Vaši tvorbu knih miluju. Líbí se mi, jak ty Vaše knížky umí úplně rozvíjet fantazii. I když nejsem moc velký čtenář, stejně mě donutilo si přečíst Hedvábný řetěz. Nejlepší kniha, kterou jsem zatím četla. Chystám se také číst knihu Západně od šedesáté páté. Slyšela jsem na ní plno pozitivních názoru, tak si myslím, že bude stejně úžasná jako ostatní. Chtěla bych si také koupit Vaší novou knížku, určitě bude také hodně o vaší představivosti. Doufám, že jsem Vás aspoň trošku potěšila mým názorem. Moc se těším, až nás zase přijedete navštívit do naší školy, nebo až budeme zase volat přes Skype během nějakého programu ve škole. Mějte se krásně s pozdravem Lucie Holzerová.
Jana Mužíková napsal
Pane Hanko, Vaše kniha Hedvabný řetěz je úžasná četla jsem ji velmi moc ráda sama od sebe .Nejsem moc velká čtenářka ale Hedvabný řetěz je prostě úžasný !!! S pozdravem Jana Mužíková žákyně 8.třídy Zš a Mš Osek nad Bečvou
Napište číslo 100 slovem
Stránka: 1234