Las Vegas

Zdeněk Hanka » Aktuality

Děsí mě skutečnost, že dnes takový brutální akt hromadné vraždy přijmeme jako jednu ze zpráv. Jsme otřeseni, zdrceni tím hrozivým rozměrem, ale taková událost se stává pozadím našich všedních dnů. Zabíjení a neskrývaný zločin brzy začneme považovat za nezbytnou součást našich každodenních rizik. Naší normou se přece nesmí stát  strach. Strach jít nakoupit do mallu, odpíchnout se na koncertu a zaletět si do Karibiku. Je to svět, který chceme? Bát se, kdy se ta kulka strefí? Nezáleží na tom, jestli je to islámský fanatik nebo psychopat. Adresátem jejich zla je totiž obyčejný, mírumilovný člověk jako ty nebo já.

Vina má několikeré, doširoka a hluboko zapuštěné kořeny. Jsou to násilné počítačové hry, filmy, z kterých teče krev, je to lakování skutečnosti narůžovo, ohýbání zpravodajství, těch příčin je celá řada.

Viděl jsem film It. Nechci hodnotit to dílo, názor ponechám Vám. Jedno ale bylo jasné. Ten pomyslný ukazovák z plátna mířil na každého z nás. Pokud jste ještě film neviděli a máte už lístky, nechci prozradit nic z děje. Jedno však vyjevit můžu.

Ten film křičí jinak, než ostatní horory. Naléhavě vyzývá svými prostředky:

Nebojme se. Kdo páchá zlo, spoléhá na náš strach. Klíčem je jednota a soudržnost a strach proměnit v útok. Nezaleknout se, protože strach je živnou půdou pro zlo.