Kam zamíří střelka

Zdeněk Hanka » Aktuality

Když se z „občana“ stane „krajan“, největší zásah zaznamená uvnitř. Jinak se dívá člověk na „krajana“ ze země, kde se narodil, vyrůstal, trvale žije, má v sobě zažité reálie neboť sám je jejich součástí, než jak se dívá „krajan“ do své otčiny z dálky. Nikdy ze srdce nezmizí připomínka v podobě hřejivého a jindy pálivého plamínku, který se občas přihlásí: „Jsem tady. Jsem s tebou a v tobě. Teď a budu už napořád.“

Záleží mi proto na vývoji České republiky. Chci zažívat příjemný pocit, když člověk může pronést s hrdostí, odkud přišel a ví, že jeho země má sympatický zvuk. Ve světě žijí statisíce lidí, kteří se hlásí k Československu nebo k České republice a cítí v sobě krev, která v nich už bude kolovat trvale. Mnozí se prosadili na poli vědy, sportu nebo kultury a přestože nemohli nebo nesměli nabídnout své schopnosti své zemi, dělají jí dobré jméno.

Česká republika stojí před volbou prezidenta. Obrovskou prestiž a celosvětové sympatie, které Československo nesporně získalo způsobem, jakým se zbavilo direktivního režimu, postupem času ztratilo. Dnes je Česká republika vnímána jako jedna z drobných zemí na mapě Evropy, nečitelná a nespokojená se svou sounáležitostí do Euro-Atlantského systému. Siločáry se obracejí na Východ, změnila se kultura komunikace, společnost je výrazně rozpolcená, někdejší sympatie se rozplývají. 

Kdybych mohl stát u volební urny a volit českého prezidenta, ze srdce bych si přál, aby to byl člověk, který si získal respekt nejen na poli své odbornosti, ale aby to byl člověk kultivovaný, reprezentující důstojně svou zemi. Prezident, má být člověk, kterého neprovázejí skandály, má to být člověk, který má zkušenosti s vedením a právě tak s týmovou prací. Člověk, který umí naslouchat a který umí oddělit osobní sympatie či nenávisti od svého postavení. Přeju si, aby prezidentem byl člověk, který není potřísněný politickým mourem. Chci, aby v čele České republiky stál člověk uvážlivý, státník, který bude usilovat o dialog mezi lidmi znesvářenými, kteří se dnes od sebe vzdalují. Prezident má být člověk, který je etickým, morálním, vzdělanostním i kulturním modelem, člověk pokorný a skromný, ne však ponížený a podbízívý, člověk lidský, nikoli však vulgární, člověk vzdělaný, nikoli však povýšený.

Tato kritéria v mých očích splňuje Jiří Drahoš. Plně podporuji jeho kandidaturu na úřad prezidenta České republiky, jsem přesvědčen, že vahou své osobnosti povýší Českou republiku opět mezi respektované, úspěšné a důstojné země na mapě světa.