Vánoční host

Zdeněk Hanka » Blog » Vánoční host

17.12.2013, Zdeněk Hanka

Mám nahrávku vyprávění, které velmi působivě podává Johnny Cash. Jmenuje se The Christmas Guest. Text napsal G. Jones. Vědom si skutečnosti, že není v mých silách přenést náboj v plné síle, v tvůrčí pokoře jsem se přesto pokusil text přeložit tak, abych se přidržel co nejvíce originálu. Přeji nejen všem čtenářům šťastné a veselé Vánoce, prožité v míru a lásce.

 

It happened one day near December's end,

Two neighbors called on an old friend.

And they found his shop so meager and lean

Made gay with thousand bows of green

 

Dny prosince se konci chýlí,

když dva sousedi navštívili

starého svého přítele.  

Vidí, jak ta jeho prostinká chýše,

mašlemi v zeleni hřejivě dýše

a působí dnes vesele.

And Conrad was sitting with face a-shine

When he suddenly stopped as he stitched a twine

And he said:

A starý Konrád mezi nimi září,

sedí sám a s nadšenou tváří,  

odložil motouz a nástroje

a pronesl vprostřed pokoje:

"Old friends, at dawn today,

When the cock was crowing the night away

The Lord appeared in a dream to me

And said:

„Dnes časně zrána za svítání,

když kohouta kokrhání

odvanulo noční vzduch,

vstoupil do snu a řekl mi Bůh:

"I'm coming your guest to be.

So I've been busy with feet astir

Strewing my shop with branches of fern.

The table is spread and the kettle is shined.

And over the rafters the holly is twined.

“Zvečera přijdu, já budu tvůj host.

Jsem tedy na nohou únavy prost.

Proto můj domov zdobí teď smrčí,

prostřel jsem stůl, vycídil kotlík a v trámoví vysoko jmelí se krčí.

Now I'll wait for my Lord to appear

And listen closely so I will hear

His step as He nears my humble place.

And I'll open the door

and look on His face.”

Teď čekám na Boha, až přijde blíž.

Poslouchám pozorně, ať slyším spíš,

ty kroky nesmím přeslechnout,

až navštíví můj skromný kout

a v jeho tvář budu smět pohlédnout.”

So his friends went home

and left Conrad alone

For this was the happiest day he had known,

For long since, his family had passed away

And Conrad had spent many a sad Christmas Day.

Tehdy jeho přátelé se vzdálili

a Konráda v samotě nechali na chvíli,

čekat na jeho největší den,

jediný od doby, kdy sám zůstal jen,

kdy celá jeho rodina vymřela

a Konrád Vánoce trávil sám docela.

But he knew with the Lord as his Christmas Guest

This Christmas would be the dearest and best.

Jenomže věděl, že tentokrát Bůh,

jenž bude host jeho a jeho druh

Vánoce budou nejlepší, nejdražší.

So he listened with only joy in his heart

And with every sound he would rise with a start

And look for the Lord to be at his door.

Poslouchá s radostí v srdci a věří,

každý zvuk prožívá a spěchá do dveří.

 

Vyhlíží Boha, ten obraz známý,

Like the vision he had had a few hours before.

So he ran to the window after hearing a sound

But all he could see on the snow covered ground

jenž spatřil před dlouhými hodinami.

Tak běžel k oknu, jak stále byl ve střehu,

když slyší zvuk, ale jen ve sněhu

Was a shabby beggar whose shoes were torn

And all of his clothes were ragged and worn.

žebrák v botách prošoupaných,

stojí v hadrech samá díra,

a zima na skrz ho krutě svírá.

But Conrad was touched and he went to the door

And he said:

Za starým Konrádem muž ruce vztáh,

Konrád ho přizval až na svůj práh:

 

"You know, your feet must be frozen and sore.

I have some shoes in my shop for you

And a coat that will keep you warmer too."

“Musíš mít nohy zmrzlé a bolí tě jistě.

Mám boty pro tebe, zde ve svém místě.

A tady kabát, tě před zimou ochrání.“

So with grateful heart the man went away

But Conrad noticed the time of day and wondered

what made the Lord so late

And how much longer he'd have to wait.

Muž s vděkem v srdci zpět odešel do plání.

Tu Konrád ale zaznamenal,

jak pozdě je a uvažoval,

co Bohu ještě asi brání

a jak dlouho zbývá do setkání.

When he heard a knock, he ran to the door

 

Teď klepání slyší stěží

a ke dveřím už rychle běží.

But it was only a stranger once more.

A bent old lady with a shawl of black

With a bundle of kindling piled on her back.

She asked for only a place to rest

Však někdo jiný zas tam stál

s otepí na zádech, má černý šál.

Hledala jen teplý kout,

kde na chvíli může spočinout.

But that was reserved for Conrad's Great Guest.

But her voice seemed to plead

Tu židli měl pro svého hosta,

však její prosba byla prostá:

 

"Don't send me away,

Let me rest for awhile on Christmas Day."

„Je doba Vánoc, je vánoční čas,

prosím jen na chvíli, než půjdu zas.“

So Conrad brewed her a steaming cup

And told her to sit at the table and sup.

But after she left he was filled with dismay

For he saw that

the hours were slipping away.

Konrád jí nalil horký čaj z konvice,

pozval ji dál, kde stůl je a lavice.

Po jejím odchodu, cítí však zděšení

a obavu jinou, vidí už čas není,

jak hodiny plynou.

And the Lord hadn't come as he said he would.

Then Conrad felt sure he had misunderstood.

A Bůh ještě nepřišel, přitom dal slib,

Konrád v tom snu měl rozumět líp.

When out of the stillness he heard a cry

"Please help me and tell me where am I?"

So again he opened his friendly door

Náhle však zaslechl pláč čísi do ticha:

“Prosím vás, pomozte nevím jak dál.”

Konrád zas ke dveřím jak předtím pospíchá,

And stood disappointed as twice before.

It was only a child who'd wandered away

And was lost from her family on Christmas Day.

stojí však zklamán, jak dvakrát už stál.

Byla tam dívenka, v té vánoční hodině,

která se ztratila v sněhu své rodině.

Again Conrad's heart was heavy and sad

But he knew he should make the little girl glad.

Konrád  byl zdrcený, smutný a dojat,

věděl, že pomocnou ruku může jí podat.

So he called her in and he wiped her tears

And quieted all her childish fears.

Then he led her back to her home once more

But as he entered his own darkened door

K sobě ji přitiskl a osušil slzy

a její dětský strach utišil brzy.

Vrátil se do domu tmavými vrátky,

věděl,

He knew the Lord was not coming today.

For the hours of Christmas had passed away

že Vánoc čas nevrátí zpátky.

Bůh k němu nepřijde, je pozdě zdá se,

So he went to his room and knelt down to pray and he said

Konrád jde do jizby a v modlitbě ptá se:

 

"Dear Lord, why did you delay? What kept you from coming to call on me?

For I wanted so much your face to see."

„Pane můj, co tě tak zdrželo, že nepřijdeš víc?

 

Tak moc jsem chtěl dnes spatřit tvou líc.”

When soft in the silence a voice he heard.

"Lift up your head for I kept my word.

 

Three times my shadow crossed your floor

And three times I came to your lonely door.

Vtom měkký uslyšel hlas, který hřál:

“Pozvedni tvář, já slib jsem dodržel, co jsem ti dal.

Třikráte stanul jsem ve dveřích tvých,

na tvůj práh stín můj leh' a zůstal v nich.

I was the beggar with bruised, cold feet

And I was the woman you gave something to eat.

Byl jsem ten nuzák co trpěl chladem,

byl jsem ta žena, co strádala hladem,

I was the child on the homeless street.

Three times I knocked, and three times I came in.

byl jsem i ztraceným ve sněhu dítětem.

Třikrát jsem zaklepal a třikrát vstoupil jsem.

And each time I found the warmth of a friend.

Of all the gifts, love is the best.

And I was honored to be your Christmas Guest.”

Pokaždé tvá vřelost vyšla mi vstříc,

láska je dar a nic není víc.

Byla to pro mne veliká čest,

že co host Vánoční jsem nechal se vést.“

Komentáře

Antispamová ochrana: Je-li dnes středa, co bude zítra?