Tak mě přece vybrali

Zdeněk Hanka » Blog » Tak mě přece vybrali

31.3.2015, Zdeněk Hanka

Už jsem si myslel, že se ta přihláška ztratila, ale zdá se, že ji přece jen vyhrabali. Mám opravdovou radost a už jsem si koupil nové kecky a batoh.

Když se objevila možnost účastnit se mise Mars One, okamžitě jsem naklepal přihlášku, šoupnul ještě ten den do obálky, lupnul známku a hodil do schránky. Tušil jsem, že mám reálnou naději. Hledají mladé, sportovně zdatné, bystré lidi a určitě je dobře, že jsem taky velice hezký. Dali si na čas, ale už mi to přišlo, právě dnes, 1. dubna. A proto ty kecky a batoh.
Pořád ale nemám jasno v některých otázkách. Například pokud jde o dovolenou, zaměstnavatel potřebuje vědět od kdy do kdy si ji chci vybrat. Je to tak požadováno ve formuláři. Jenomže jak to mohu vyplnit, když je to výlet bez návratu? Nevím taky přesně, co všechno si smíme vzít na cestu. Například kolik zubních past? Zdá se to jako maličkost, ale je to velice důležité. Snažil jsem se jim dovolat, nikdo na té bohnické centrále pro tento let to ale nebral. Máme si například brát příbory? To taky potřebuju vědět. To mi zatím nenapsali, ale je pravda, že taky ještě neletíme.
Budu potřebovat taky něco na čtení. Tady je Štěstěna na mé straně.  Vezmu si nějaké „hankovky“, do doby startu bych ale asi ještě měl něco napsat, protože to je fakticky dlouhá cesta. Vážně, to je hrozná štreka na ten Mars. V případě těch knížek se zdá být výhodou, že hodně zapomínám, a tak se dovídám stále nové věci. Prostě něco napíšu a rychle to zapomenu a to se v takové situaci hodí. 
Těším se na tu cestu, myslím, že se rozhodli správně. Mám to v hlavě urovnané jak požaduje výběrová komise. Dovedu například napodobovat hlasy zvířat, otevřít pivo o schod, vyhodit hašlerku do vzduchu, říct rychle deset sprostých slov a pak ji chytit do pusy, je toho mnohem víc. Výhodou taky je, že hodně zapomínám a tak se dovídám stále nové věci, to je na takové cestě taky důležité.
Padnul jsem komisi do oka a možná to i chápu. Hledali člověka bezúhonného, takového, který nikdy nezalhal, nikdy necudně neloupnul okem na cizí pružné lýtko na podpatcích, hledali člověka, který je učenlivý a snadno přijímá nové poznatky a je flexibilní. Tady je taky výhodou, že hodně zapomínám a tak se dovídám stále nové věci. Hledali člověka, který nikdy nepřišel s nějakým nebezpečným nápadem, natož aby takový nápad realizoval. Na Marsu totiž potřebují někoho rozumného. Člověka, který nikdy nepřelezl plot do cizí zahrady loupit třešně. Je možné, že někdy se mi to stalo, teď už nevím, výhodou však je, že hodně zapomínám. Potřebovali najít takového člověka, který nikdy neplatil pokutu za rychlou jízdu, někoho, kdo nikdy neměl prak, samozřejmě na Marsu by ani nemohl být někdo, kdo třeba v alkoholovém oblaku udělal nějakou ostudu. A proto vybrali mě.
Snad ještě maličkost musím doladit, to zdůraznili, že okénko, kterým se soukáme do rakety je malé a tak budu muset něco udělat se svým břichem. Není to tak hrozné, ale jde taky o to, aby se mi ostatní kolegové astronauti neřehtali, sotva strčím hlavu do okénka. Navíc mám trochu plešku a nějaký vtipálek by mi ji mohl pomalovat, dřív než bych se prosoukal. To mám rád, takové blbečky. V takovém případě je zde však určitá výhoda – ale teď nevím, jestli jsem to už vlastně nezmiňoval.
V souvislosti s tímto projektem mi však také napsali pozoruhodnou skutečnost, o které se moc nemluví.
Jednu expedici totiž už na planetu Mars vyslali. Ano, to je už delší dobu. Vybrali i tenkrát lidi navýsost ctnostné, takové, kteří nikdy nevybočili z daného řádu, nikdy v životě nerozbili okno a nikdy je nehonil žádný hlídač. Vybrali takové občany, kteří se zásadně nemýlí, pouze takové, kteří nikdy nesledovali žádný pošetilý sen. Potřebují lidi, kteří se nikdy nenadchli pro naprostý nesmysl. Osídlení planety měli totiž založit takoví ideální lidé, kteří se také nikdy nermoutí a jindy zase nejsou bláznivě šťastní, takoví, kteří nikdy neztrácejí čas zbytečnostmi a kteří nikdy nekoupili něco, co vůbec nepotřebují. Taková skupina ideálních a správných jedinců už totiž nějakou dobu na Marsu je.
Potíž je v tom, že o těchto lidech naprosto nikdo neví. Bezbarví a bezchybní lidi zaniknou, jsou neviditelní a nezanechávají za sebou stopy. 

Komentáře

Antispamová ochrana: Napište číslo 100 slovem