Reportáž z bojové linie

Zdeněk Hanka » Blog » Reportáž z bojové linie

30.6.2015, Zdeněk Hanka

Viděli jste to? To bylo něco, že? Důležité je, že zvítězilo Sedm statečných. Pobili ty bakterie a ... okamžik, vy nevíte o čem je řeč? Přece ty makrofágy! Kdybyste viděli, jak mě to nadchlo! Ano, na Slow tv proběhla v přímém přenosu řež, jaká nám uniká, třebaže ji sami vedeme.

Dík patří docentu Černému především za to zpřístupnění. Uvedl několikahodinový přímý přenos děje, jakým se brání organismus infekci. Něco jsme viděli a něco si makrofágy nechaly pro sebe.
Tak postupně. Nejdřív ta vzrušující zpráva z bojiště. Přesila bakterií proti makrofágům byla sto ku jedné.  Jen považte, vy kteří jste to sledovali, třeba jen útržkovými vstupy, ty makrofágy to dokázaly! Makrofág, ten má v sobě zařízení, které skutečně dá těm bakteriím důkladně za uši. Zbraní makrofága je oxidace. Bouřlivá tak, že ji můžeme nazvat oxidační vzplanutí, téměř výbuch v rozměrech mikrosvěta. Lze dokonce sledovat takové zazáření, ovšem na to je třeba zvláštní přístroj. Chemiluminometr. Ten dokáže zachytit jemné stopy oxidačního vzplanutí v okamžiku, kdy bakterie je takto sežehnuta. Není to úžasné? Pojďme ještě dál. Jak vlastně takový makrofág pozná, že v okolí je něco, co může organizmus poškodit? Má své spojence. Těmi jsou opsoniny. Označí, a nebo ještě lépe, ochutí pro makrofág všechno, co by makrofág mohl a měl zlikvidovat. Podobně, jako kdyby někdo označil neonovou světélkující barvou nepřátelské vojáky. Všechno přitom probíhá velmi koordinovaně a řízeně. To je to, co je úžasné, vzrušující a nádherně nepochopitelné. Do těla vnikne infekční agens a poplach je spuštěn. Makrofágy jsou ve střehu. Opsoniny označí takové patogeny a makrofágy vyrazí do boje. Najdou pak „podle čichu“ opsonizovaný neřád a pohltí ho tak, že je úplně zavzat do nitra makrofágu. Tam dojde k bouřlivé oxidaci, kterou lze měřit jako chemiluminiscenci a bakterie to má spočítáno.
Na počátku devadesátých let jsem se věnoval tomuto tématu tak usilovně, že jsme na Universitě v Římě s jedním panem profesorem, jako dva nadšení kluci sledovali a měřili právě chemiluminiscenci. Vlastně to tak docela hra nebyla. Hlavolamem, který jsme řešili, byla skutečnost, že právě těch opsoninů musí být v krvi dost na to, aby makrofágy měly hostinu. Ukázalo se, že jedním z důvodů, proč se nezralí novorozenci špatně brání infekci je nedostatek... ale to už si dosadíte sami.
Podobně jako klasická hudba nemusí být škrobeným vychýlením členů uzavřené společnosti, může i věda opustit chladné laboratoře a jako zdravý vítr pozdravit ty, kteří vnímají vědce jako podivíny. Za to Vám pane docente Černý patří dík. 

Komentáře

Antispamová ochrana: Je-li dnes středa, co bude zítra?