V nultém nebi

Zdeněk Hanka » Blog » V nultém nebi
7.7.2015, Zdeněk Hanka

To pohlédnete k nebesům, abyste odevzdali svůj vřelý dík krásnému letnímu dni a co to? Nad hlavou vaší i nad hlavami užaslých chodců pluje poutník z jiných světů. Možná sestupují bohové, aby požehnali smrtelníkům.

 
Bylo to jinak. Šestadvacetiletý Daniel Boria z Calgary provázen svými dvaceti zaměstnanci v neděli usedl do pohodlné židle, připoután k jednomu stu a dvaceti pouťových balónků naplněnými heliem a vznesl se důstojně k oblakům. Židle však vzduchoplavce unášela jinam, než si přál. Marně vztahoval paže ke krytým vozům v samém srdci areálu festivalu zvaného Stampede. Právě tam totiž chtěl na své sesli přistát a pozdravit dav. Poťouchlý vítr však novodobého Ikara unášel nad nevábnou průmyslovou oblast města, pryč od stále se zmenšujících diváků. Pod svým podivným trůnem naopak nemohl přehlédnout policisty, kteří se rychle přemisťovali mezi vrakovišti a nákladovými dvory tak, aby jim židle s nadšeným letcem neodplula s oblaky a nesmrštila se nadobro i s barevnými balónky do nenávratné tečky.
Nezbývalo mu nic jiného než se v zahanbení spustit na padáku do ponuré zóny, kde ho už vítala káravě zdvižená obočí policistů.
Osvobozené židli pod balónky se však let zalíbil natolik, že putovala oblohou dál a dál, za sluncem až se v komickém zaklopýtání zabořila do prérie kdesi v pustině bez map. Tam ji nalezly udivené děti. Odhadly, že Santa Claus si patrně v letní rozpustilosti přihnul a pustil se do podivného experimentování.

Komentáře

Antispamová ochrana: Napište číslo 100 slovem