Příspěvek pro nečtenáře příspěvků

Zdeněk Hanka » Blog » Příspěvek pro nečtenáře příspěvků
14.8.2015, Zdeněk Hanka

Pila má být ostrá, okno čisté a hodiny přesné. Používáme je a proto zasluhují naši péči. Nástrojem, který je po generace ze všech nejužívanějším a který sdílí a opatrují celé skupiny lidí, nástrojem k němuž máme citový vztah a je blízký srdci natolik, že spojuje lidi, ať jsou kdekoli, nástrojem, který spoludefinuje a spoluvytváří národ je jazyk. 

Proměny jazyka odráží dynamiku vývoje společnosti a je tedy z tohoto pohledu dobrým znamením, že čeština je živelným tokem. Jde o pulzující proud, který někde obohacují čisté přítoky, ale také zaneřádí stoka, jinde odbočí do poetické zátoky, vyhloubí koryto nebo zabloudí v podzemí a nadobro zmizí. 
Všichni, kteří jsme zdědili a užíváme společný jazyk jsme tedy v jistém smyslu vodohospodáři, kteří mají v rukou jeho kvalitu. Každý národ si nese svůj jazyk jako vzkaz od předků a předává dál a každý jedinec se podílí na jeho udržování a vybrušování nebo v horším případě pustošení, ochuzování a znehodnocování. Inu, záleží na tom, jak umíme obecně s jakýmkoli nástrojem zacházet. 
Nevolám po komickém oddělování se od okolního světa hrází novotvarů po vzoru dojemné snahy osvícenců. Naopak, můžeme očekávat, že někde na horizontu naší budoucnosti se jazyky budou prolínat, splývat a mísit v souběhu s celým demografickým trendem. Platí-li pocit sounáležitosti mezi lidmi, jež spojuje jazyk, pak přejme takovému vývoji zdar. Pokud lidé naleznou společný jazyk – doslovně – pak naleznou společný jazyk i obrazně. Ať tedy čeština přispěje do tohoto společného kadlubu svým zdravým kořínkem. 
Proto klepu na dveře těm, kteří s nástrojem zacházet neumí. Nasávají do živoucího proudu jazyka zbytečně přítoky, které jeho čistotu kalí. Čeština zatratila užívání přechodníků, tak užitečných ve vyjadřování souběžného nebo stupňovaného děje. Dnes zní přechodník nepřípadně a skutečná pravidla jeho použití zná dnes málokdo. Snad už jen Vančurova čeština nasytí čtenáře bohatou šťávou vyjadřovacích možností českého jazyka. Přechodníky byly praktické a v řadě jazyků stále žijí. 
Podobně se čeština zbavila štědré nabídky gramatických časů. Známe je z angličtiny, němčiny, španělštiny, francouzštiny, čeština je však sklepala, jako dešťovou vodu. Mám na mysli souslednost časovou. Zjednodušili jsme tím mluvu na úkor srozumitelnosti. Nechci šovinisticky češtinu stavět pyšně na vrchol vyjadřovacích možností mezi ostatními jazyky. Buďme spravedliví. Španělština například běžně užívá spojovací způsob (subjuntivo) a to hned v několika časech. Dokonce má pro spojovací tvar dvojí, téměř rovnocennou koncovku. Zůstanu-li u španělštiny, ta dokonce nabízí dvě slovesa ,býti’. Oba tvary naleznou své uplatnění tam, kde jiné jazyky musí sdělení opisovat. Čeština takovou moc nemá, leč zbavila se něčeho, co skutečně okleštilo vyjadřovací možnosti. I v češtině platilo pravidlo, které si dosud zachovala například ruština. Napovím příkladem: ,Utřela prach se stolu a pak ze stolu vytáhla nůžky.‘ ,Vytahoval skoby z lešení a s lešení spadl.‘
Tu a tam vyklíčí plevelný výraz, který se rychle rozptýlí po kraji a zaseje své semínko. Ve vegetační době takového plevelného slova je třeba smlouvu ošetřit a přijít s vychytávkou, protože ošetřená smlouva je o vychytávkách. A když je vychytávka navíc hustá, je to wow a oukej. Zůstává otázka, zda se módní novotvar uchytí nebo zanikne. Avšak není-li kultivován, živý tok jazyka se zvolna proměňuje ve stojatou lagunu. 
Čeština ale nemusí zaniknout, zmrzačená v sebemrskačském a poníženém předklonu. Jazyk je totiž přímým zrcadlem pocitu lidí, kteří jej užívají. Nakládají s jazykem tak, jak vnímají sami sebe. Mají-li lidé, kteří jeden jazyk užívají přispět k otevřené komunikaci slovem, kterému stojí za to naslouchat, názorem, který je třeba respektovat, důstojně přispět k dialogu, pak i proud českého jazyka musí být dobře udržovaný a čistý.

Komentáře

Antispamová ochrana: Je-li dnes středa, co bude zítra?