Byl tady a my s ním

Zdeněk Hanka » Blog » Byl tady a my s ním
1.10.2015, Zdeněk Hanka

Některé koncerty není možné jen tak nechat minout a nebýt přímo mezi posluchači. Naživo. Slyšet a vidět. Obecně nejsilnější moment živých koncertů shledávám v úžasné skutečnosti, že tóny, melodie, rytmus, zpěv vznikají právě teď a přesouvají se v plné síle a kráse do příští sekundy. 

V souladu s právě proneseným přiznáním bylo nezbytné jít na koncert, který do Calgary přiletěl nabídnout Don McLean. Překvapivě mu stačil malý sál. Vysvětluji si to možná generačním posunem. Ostatně publikum tomu odpovídalo. Don McLean právě dnes, druhého října dva tisíce patnáct slaví sedmdesátiny.

Hledím-li širším pohledem na jeho písně, jde o silná emocionální vyznání. Sám jsem se právě plaše přiznal ke svému vztahu k hudbě, ale jiní to dokázali mnohem lépe svou tvorbou. Stačí vyzdvihnout nádherné vyznání Thank You For The Music, které s živelnou opravdovostí přináší ABBA. Don McLean je jedním z těch, kteří to zcela nadčasově dokázali rovněž. Mám za to, že většina posluchačů přišla pro jeho dominantní písně, mezi než patří právě American Pie. Pro obsah písně je sice spouštěcím faktem letecké neštěstí, v němž přišel o život Buddy Holly, ale píseň není jen popisem hluboké ztráty, tak jak ji vnímal Don McLean, na ose hudebního proudu velmi citlivě vykreslil celou generační bublinu té doby. Posluchači náladě písně rozumí velmi dobře a při každém poslechu otvírá znovu ten časoprostor a pokaždé nabízí víc a víc. Právem je proto stále živá. Lidé v sále zpívali spolu s autorem, nadšeně a s prožitkem, každý z posluchačů se tak ocital sám ve svém světě.

Píseň And I love Her So je půvabná asi v každé verzi, pokud si ji některý zpěvák převzal do svého repertoáru proto, že k ní sám dospěl svým životním prožitkem. Jednoduchá, upřímná a proto stále živá.

Vincent přišel až na konec. Don McLean vyprávěl o tom, jak se mu dostala do ruky kniha o životě Vincenta Van Gogha, jak na něj zapůsobila. Díky tomu máme v našich hudebních archívech dílo, které nezestárne, stejně jako nezestárnou Goghovy obrazy. Navíc, má-li člověk možnost vidět a slyšet ten půvabný kytarový doprovod, pak je zážitek uložen natrvalo.

Z jeviště zaznělo písní víc. Tady si dovolím soukromé zamyšlení, které si nečiní nárok na objektivitu. Obyčejně přichází posluchač pro hudební zážitek, který notoricky zná z nahrávky. Možná pak je trochu rozladěný, když při živém koncertu zpěvák píseň modeluje a tvaruje a utíká od očekávané melodie. Činí to nejspíš z pocitu, že tu kterou píseň už hrál tolikrát, že teď už jí musí udělit nějaký dotek dlátem. Nevím, jestli je to vždycky správné rozhodnutí.

Rozumím také tomu, že interpret má rád nějakou píseň od jiného autora a chce ji také prožít na jevišti. Děláme to vlastně všichni. Líbí se mi něco a tak si to pro sebe a pro vlastní radost hraju na klavír nebo na kytaru. Takový krok ale někdy může být diskutabilní na jevišti. Teď mám na mysli McLeanův přednes písně Crying od Roye Orbisona. Ten ji složil v už roce 1961 a píseň se především pro svou nádhernou melodii dočkala více než dvaceti nahrávek v pojetí různých interpretů. Neodolal ani Don McLean a zazpíval ji i v Calgary. Tady se možná dočkal potlesku vlažnějšího. Vypůjčil si také od Nazareth veledílo Love Hurts. Ale Don McLean není sám. Pojďme si tady říct šeptem – známe například neobyčejně silnou píseň Unchained Melody. Někomu se vybaví jímavý film Ghost, jiný se začervená, protože se mu vynoří diskotéka se vzpomínkou, která mu roztluče srdce. Ale řekněme si, zazpíval ji někdy někdo lépe než Righteous Brothers? Tedy pro pořádek, Don McLean ji nezpíval, jen mě to napadlo jako cudný příklad, abych eufemicky naznačil svůj názor.

Don McLean ale přednesl také píseň, starou třicet pět let, pokud byla poprvé uvedena na albu Believers. Tehdy možná nezněla tak naléhavě jako dnes. Z jeviště jsme ji tentokrát slyšeli jinak. Nádherné dílo, které musí stát vedle McLeanových dominantních prací. Kdyby žádnou jinou píseň už nenapsal, pak právě pro těch několik je Don McLean právem řazen do Síně slávy. Mluvím o písni Jerusalem. https://www.youtube.com/watch?v=Vy_VyhO56Js

 

Komentáře

Antispamová ochrana: Je-li dnes středa, co bude zítra?