Ke kávě

Zdeněk Hanka » Blog » Ke kávě
11.5.2017, zdeněk Hanka

Dobře si pamatuji, jak cukrářské rakvičky vypadaly. Sebevědomě a provokativně jedna jako druhá, světlounké, seřazené za skleněným pultem cukrárny. Šlehačka  zdobně nakadeřená, jen jemně vzít a s lehkým křupnutím si ukousnout křehké dobroty. Šlehačka trochu ulpěla na horním rtu, ale to patří k žánru.

Jak na to? Jak na to v zemi ve stínu javorového listu, kde něco takového znají jen z pohádek a bájného vyprávění zcestovalého stařešiny.
Jsem muž a tedy postavím se výzvě horského štítu nebo útoku šelmy. Ovšem zhotovit rakvičky? Umanul jsem si, že je vyrobím a muž, když si něco umane, není síly, která by mu v činu zabránila.
Tady je třeba si vzít den dovolené, rozvrhnout si celý projekt, shromáždit lučebniny a odhodlaně si klestit cestu k rakvičkám. Tolik triků je zakletých do zdánlivě jednoduché receptury. Stačí jediné uhnutí v teplotě trouby, jen nepatrně se odchýlit od správného množství jedlé sody, netrefit přesně vymazání formiček a produkt se nezkrocen vydá svou cestou, neřízeně a vzdáleně od jemné rakvičky. Dobře jsem slyšel ten posměch z prostoru uvnitř trouby. Nepochopitelný mistrovský přemet rakvičky předvedou, když uvnitř dokážou zůstat tekuté, zatímco připáleným hřbetem pevně dřepí ve formičce. Prsty jsou popálené, jemný cukr lstivě ulpěl všude, kouř se nese nad pracovními plochami potřísněnými žluťoučkým těstíčkem, když aktér hněvivě břinká formičkami o jakýkoli pevný předmět.
Je třeba však znovu a znovu vstupovat do tygří klece, ač podrápán a zkrvaven, jde-li o umanutí.

Cíle bylo dosaženo v podobě třiceti osmi kousků. Nezáleží na tom, že klasický tvar formičky musel být suplován. Stále jsou to rakvičky, protože to je pojem, kterému chuťové papily rozumí.
A zde hrdě přikládám fotografii vzorku vítězných rakviček, které jsem zhotovil. 

Komentáře

Antispamová ochrana: Napište číslo 100 slovem