Kanada slaví

Zdeněk Hanka » Blog » Kanada slaví
30.6.2017, Zdeněk Hanka

Při příležitosti 150. narozenin Kanady nalezli společný stůl k rohovoru Zdeněk Šťastný a Zdeněk Hanka. Přečtěme si nesestříhaný záznam z jejich povídání.

 

 

 

ZDENĚK ŠŤASTNÝ: Dobrý den, pane Hanko. To tedy, to tedy... to tedy koukám.

ZDENĚK HANKA: Dobrý den, to je milé, že jste přišel. A na co koukáte?

ZDENĚK ŠŤASTNÝ: To jsem blázen, doopravdy k neuvěření. Dívám se, jak jsme si podobní. To jsem ještě neviděl.

ZDENĚK HANKA: Podobní? Moment, nestrašte mě, já teď nevím, kam jsem dal brýle, okamžik. Pokud jste ale blázen, tak to si podobní nejsme. Aha, tady, už je mám. Tak, ano, určitá podoba tady snad je. Ale myslím, že vy máte méně vlasů. Jo, jste daleko plešatější. Podobní tedy možná. Trochu, ale já jsem přece jenom větší štramák. Ano, určitě. Nic si z toho ale nedělejte.

ZDENĚK ŠŤASTNÝ: Moc jste mě nepotěšil. Trmácel jsem se ale za vámi z jiného důvodu, štramáku. Jste tady usazený v Kanadě, která slaví své výročí. Sto padesát let. Téměř tak dlouho tady jste i vy, ne?

ZDENĚK HANKA: Ale prosím vás, to tedy dovolte...

ZDENĚK ŠŤASTNÝ: To máte za tu pleš.

ZDENĚK HANKA: Ach, to bude asi rozhovor. Stejně vám ale řeknu, ono to tak docela s tím výročím není. Je pravda, že prvního července osmnáct set šedesát sedm se písemně ustavila Konfederace. Kanada je ale starší i mladší současně. Už v roce osmnáct set čtyřicet byla ustavena Unie Horní a Dolní Kanady. Kanadské dominium pod britskou korunou. Francouzské a anglicky hovořící.

ZDENĚK ŠŤASTNÝ: Vy to pamatujete?

ZDENĚK HANKA: Povídám, nezlobte mě s tím.

ZDENĚK ŠŤASTNÝ: To je za tu pleš.

ZDENĚK HANKA: Aspoň vám to vítr nerozcuchá. Taky výhoda. A budu pokračovat, abyste jenom nepapouškoval, co vám někdo jiný řekne. V tom červenci, jehož výročí teď Kanada slaví, byla ustavena Konfederace. To je určitě pravda. Jenomže tam byly sdruženy jen čtyři celky, čtyři provincie. Tedy Québec, Ontario, Nova Scotia a New Brunswick. Takže současná Kanada sto padesát let zatím slavit nemůže. Kapišto?

ZDENĚK ŠŤASTNÝ: Vy jste se mi nějak nabifloval, pane Hanko. No jo, spisovatel. Pan spisovatel je tady za chytrého.

ZDENĚK HANKA: Plešatý, plešatý!

ZDENĚK ŠŤASTNÝ: Tak mi to dopovězte, vy vzdělanče. Můžu vám říkat pane knihomole?

ZDENĚK HANKA: Učešte se trochu. Vlastně vy nemůžete, promiňte. A ty další provincie a teritoria se připojily postupně, víte? Například Nunavut se oficiálně jako teritorium ustavil v dubnu devatenáct set devadesát devět. A to už jsem tady byl, he. Takže, pane, ... jak jste to říkal, pane Veselý...

ZDENĚK ŠŤASTNÝ: Šťastný, když dovolíte.

ZDENĚK HANKA: To máte jedno. Veselý nebo Šťastný, fraška nebo flaška. Takže já jsem tady skutečně déle, než jak je stará ta současná Kanada. Ta slavila letos osmnáctiny. Zapsal jste si to?

ZDENĚK ŠŤASTNÝ: To jste mě dostal. Učenec, to se prostě nedá skrýt. On pan Hanka nejen píše, podívejme se na to, on taky čte.

ZDENĚK HANKA: Jistě. Něco napíšu a pak si to přečtu.

ZDENĚK ŠŤASTNÝ: A tak to jste jediný, kdo to čte. A tak mi tedy řekněte, když už tak dlouho jste mezi těmi bobry a grizzlyma...? Grizzlymi...? Grizzlami...?

ZDENĚK HANKA: Mezi medvědy Grizzly.

ZDENĚK ŠŤASTNÝ: Ano, mezi těmi. Co se vám tady líbí nejvíc? Jasně, nekonečná krajina, to známe, bla, bla, hory, krystalická jezera, vymydlená města, překrásná flóra, svobodná a divoká fauna, ano, ano, to jsem viděl na videu. Stáhl jsem si to zadarmo, víte? Nač platit, že? To musíte být mazaný, pane vzdělaný. A mám taky barevný kalendář. Ten jsem dostal. Vlastně to se tak taky úplně nedá říct. Ležel tam. Mám ho, no. Kdyby měl člověk za všechno platit, to by se nedoplatil, že?

ZDENĚK HANKA: Co jste se to ptal?

ZDENĚK ŠŤASTNÝ: Pan Hanka je učený, ale je hluchý. Tak do kterého ucha? Které je trochu lepší? Které jste si umýval?

ZDENĚK HANKA: Hoďte mi to znakovou řečí. Bude se to zrcadlit na tom vašem čele a bude to pak, jako byste to podtrhl.

ZDENĚK ŠŤASTNÝ: Co – Se – Vám – Tady - V té – Kanadě – Líbí - Nejvíc?

ZDENĚK HANKA: Nekonečná krajina, to znáte, bla, bla, hory...

ZDENĚK ŠŤASTNÝ: Jestli jsem si to nemyslel. Tak to jsem si měl s sebou vzít ten kalendář. Takže co, kromě toho?

ZDENĚK HANKA: Lidi jsou tady na sebe slušní. Neurážejí se navzájem, nejsou ironičtí a sarkastiční, jestli teda víte, co to znamená. A dodržují pravidla. Dobrovolně, pane Vese,... já vím, promiňte, pane Radostný. Dobrovolně dodržují pravidla. Nehádají se, čekají spořádaně na zelenou na přechodu i když nic nejede. Tam, kde se nemá kouřit, tak tam prostě nikdo nekouří a proto se jim žije snadno. Jsou k sobě přátelští. Usmívají se všude v obchodech, když něco vrátíte, tak to přijmou, protože vědí, že to vracíte oprávněně. Ach jo, to je s vámi těžké.

ZDENĚK ŠŤASTNÝ: Tak to vám děkuju za rozhovor. Opravdu móc pěkně děkuju, pane chytrý.

ZDENĚK HANKA: Kdybych pokládal střechu nebo oral, tak bych ten čas využil lépe. A učešte se. Oba vlasy máte rozčepýřené na dvě světové strany.

ZDENĚK ŠŤASTNÝ: Vy už jste ty brýle našel? Přilepte si je na obličej.

ZDENĚK HANKA: Díky za rozhovor, pěkně jsme se počastovali, že? A Kanadě přeju všechno nejlepší, vlastně to co už má – svobodu, prosperitu, mezinárodní důstojnost a vážnost, zdravou krajinu, fungující města i osady, kde žijí lidi mezi sebou přátelsky, vlídně, v klidu a pohodě, kdy jeden rozumí tomu druhému, nehledí na něj spatra. Lze to a je to možné.

ZDENĚK ŠŤASTNÝ:  Ano, ano. Vždyť to víme to oba. Ta zabydlená pichlavost, škarohlídstvi, věčné kverulantství, to v zemi javorového listu není, že? Víte, že v tom možná právě je ten rozdíl? Já taky přeju Kanadě všechno to pěkné. A nejen jí. 

Komentáře

Antispamová ochrana: Je-li dnes středa, co bude zítra?