Čtyři tlapy a čtrnáct balónků

Zdeněk Hanka » Blog » Čtyři tlapy a čtrnáct balónků
28.7.2017, Zdeněk Hanka

Přiznám se rovnou, že jsem nevěděl, co mám očekávat. Nikdy jsem se na svém pochodu po životních pěšinách nesetkal s něčím takovým a teď vím, že to asi byla škoda. 

Znali jsme ho od štěněte. Když si ho sousedi před lety přinesli domů, motal se za plotem a neudržel se ještě pořádně na huňatých tlapkách. Celý bílý, pokud se nevyválel v bahnité louži. Samuel vymetal záhony nejraději po dešti a nenechal se polapit. Měl za to, že právě něco takového si ti naši sousedi přáli. Sám velmi dobře vím, jaká kratochvíle uspokojí štěně. Po hluboké záhonové orbě dokáže obratně proniknout do domu a tam se nánosu ornice zbavuje. Může se na štěně někdo zlobit?

To bílé psisko měl každý rád. Provázel za plotem každého, kdo ho míjel a taky každého vítal. Jako drzý dorostenec Samuel dokázal z prosté bujnosti vyběhnout nepozorovaně ze svého hájemství, přeběhnout velmi adresně uličku a zmizet v zahrádce až na v samém okraji čtvrti. Tam se nahrbil, vykonal, co potřeboval, a jako tajný agent se rychle odebíral domů. Jsem si jistý, že se ten jeho čenich smál. Jen on totiž věděl, že tam bydlí zrovna ti kluci, kteří mu chodí cloumat plotem. Ty dobrácké psí oči nikdo přece nebude podezírat ze zločinu, tím spíš, když hlavu skloní do strany a hrábne přátelsky packou.

Samuel sbíral rok za rokem a za plotem už neběhal tak živelně, jak ho kdysi ponoukal jeho někdejší klukovský náboj. Ten rošťák v psím kožichu začal vrávorat a pospával, kde jen mohl. Do tlapek naběhal už čtrnáct let a dál už ho unést nedokázaly.

Samuel zasloužil rozloučení, jaké se na parťáka  sluší. A tady leží impuls k mému krátkému zamyšlení. Možná ještě více než kvůli Samuelovi,  právě pro ten sousedský nápad. Oni totiž svolali všechny ty, které Samuel vítal a doprovázel podél plotu, a nabídli jim na zahradě drobné pohoštění. Šlo o rozloučení.  Rozloučení vážné a přitom nevážné a přesto důstojné. Vzpomněli několika příhod a podobně se připojili sezvaní hosté. Vlastně bylo všem veselo, protože Samuel tam někde byl mezi námi. Pak rozdali přítomným dětem čtrnáct balónků, za každý rok jeden, a nechali je pronést přání do toho psího ráje. Pak v jeden okamžik děti své balónky vypustily vstříc modré obloze. Neobvyklý rituál byl hřejivý a dojemný a propojil jemným předivem ty, kteří přišli. Přesněji byl to Samuel, který všechny pozval a dobře udělal. 

Komentáře

Antispamová ochrana: Napište číslo 100 slovem