Advocatus diaboli

Zdeněk Hanka » Blog » Advocatus diaboli
13.9.2017, Zdeněk Hanka

Svět, jak se zdá, se potýká s katastrofami, na které není připraven. Živelné pohromy jakými jsou požáry, zemětřesení, záplavy, tsunami nebo hurikány obnaží možnosti civilizace a nelítostně ji vystaví těžké zkoušce.

Při každém takovém hromadném neštěstí, se objeví týž jev. Chci se zamyslet nad rabováním. K úvaze mě přiměly reportáže ze současné tragédie v oblasti karibských ostrovů a jihovýchodu Spojených států amerických. Kdo jsou ti, kteří rabují a jaká je psychologie jejich uvažování a jaké jsou jejich motivace?

Když vidíme ve zpravodajství skupinu lidí, kteří se vloupají do zřícených domů a odnášejí si odtud všechno, co nepohltila živelná pohroma, cítíme vztek, zlost a stydíme se za takové parazity. Těžko se bráníme nutkání je rázně na místě potrestat. Vždyť někdo v zoufalé snaze zachránit si život opustil svůj domov, zanechav zde všechno, co má rád, k čemu má vztah a co pro něj má užitnou hodnotu. Se svou rodinou utíká z místa, které podlehne brzy zkáze a bere si s sebou jen to, co se vejde do holých rukou. Na ten okamžik čeká někdo, kdo zneužije oslabení a v okamžiku nejvyšší zranitelnosti jde loupit. Bere si televizor, počítač, ale také předměty, které zcela jistě neupotřebí. Jako příklad uvedu dokument z havárie jednoho letadla. Trosky ještě dohořívaly a ti, kteří přežili a v bolestech doufali, že jim někdo pomůže, museli hledět na domorodé obyvatele z nedaleké vesnice. Ti vtrhli mezi rozsypaná zavazadla a brali si všechno, co viděli, dokonce i kusy zříceného letadla. Každý slušný člověk je právem otřesen zrůdností takového jednání, stydí se za ně a chce takové barbary tvrdě trestat, třebaže ho s nimi nic nespojuje. Až na maličkost. Jedni i druzí jsou lidé. Něco společného tedy mít musí.

Kdo jsou ti, kteří rabují? Existují jistě takoví lidé, kteří jsou jednoduše bezcharakterní. Svědomí je přebito sobectvím a jejich jednání odpovídá jejich perverzní normě. I taková je lidská povaha. Řadím sem i ty, kteří v podobné situaci zdraží benzín, pitnou vodu, základní potraviny nebo ty, kteří zneužijí plošné pohromy a podvádí na pojištění. To je jejich vytištěná vizitka a ta je za běžných podmínek neviditelná. Odkryje se v extrémní době zvýšené zranitelnosti. Jde tedy o psychopatické slabochy.

Nahlédnu do jiné motivace, aniž bych chtěl jakkoli obhajovat takové jednání. Jde mi totiž o představení lidské povahy pod rentgenem.

Současný hurikán v oblasti střední Ameriky budiž nám příkladem. Na drobných ostrovech hurikán smetl z povrchu zemského celé rozlehlé okrsky. Lidé ztratili v okamžiku všechno včetně své pracovní příležitosti. Jde o dilema Život nebo Smrt. Tady se probudí atavistický pud sebezáchovy. Ten je v člověku hluboko zakořeněný od nepaměti. Touha přežít. Vystupuje na povrch spíše “za tmy”, tedy za podmínky, že pachatel nebude spatřen a odhalen. Neviděn, dokáže ukrást z obchodu konzervy, tekutiny, pečivo, masné výrobky v množství, které vůbec dokáže naložit do vozíku. Jsme si jisti, že bychom na spáleništi vlastních jistot nenalezli v sobě týž pud? Možná, že ten, kdo se přísně dívá na na fotografii rabujícího a je zhnusen si právě včera zadarmo stáhl z internetu film, písničku nebo knihu. Nebyl viděn, tedy může moralizovat.

Jak by dopadl test náhodně vybraných obyvatel, kteří by byli vystaveni zkoušce? V loďce uprostřed oceánu leží dva vyčerpaní lidé, dokonce jsou to kamarádi. Loďka se neřízena pohybuje nazdařbůh tak, jak si ji zrovna berou vlny. Na dně loďky je láhev s posledním litrem pitné vody a oba si stanovili pravidlo. Dva doušky každé čtyři hodiny. Oba jsou vyprahlí a už si podávají ruku se smrtí. Jeden z nich tvrdě spí…

Chci, aby bylo zřejmé, že rabování a okrádání považuji za amorální hanebnost a chudobu ducha. Obávám se pouze, že prvek vyceněných zubů je součástí lidské genetické výbavy. Vystoupí a dá o sobě nelítostně vědět za okolností oslabení a strachu o vlastní přežití. Nejsem si jist, zda je to dobrá zpráva.

Jsem však současně přesvědčen, že kulturní, společenské a zákonné korektivy jsou dostatečně mocné, fungující a silné, aby převážily nad nemravností, zvanou rabování. A to zcela jistě dobra zpráva je.

Komentáře

Antispamová ochrana: Je-li dnes středa, co bude zítra?