Mohl bych a snad bych měl napsat o Janu Třískovi víc.
Tisk na severoamerickém kontinentu se vyjadřuje velmi široce a s úctou o tragickém skonu Jana Třísky. Media připomínají, že byl přítelem Václava Havla, Miloše Formana, kterých si právem váží celý kulturní svět, lidí rovných a statečných. Za Janem Třískou zůstala spousta úžasné práce, nezapomenutelné dílo. Jeho filmografie těžko hledá srovnání. Prosadil se v nelehkých podmínkách amerického filmového průmyslu. Abych však ponechal prostor pro úvahy nad náhlým odchodem tohoto nádherného člověka, dovolím si napsat svou bezprostřední reakci, když jsem od blízkých přátel na mobilní telefon tu smutnou zprávu dostal. Odepsal jsem takto.
Hned ráno jsme si tu zprávu přečetli a moc nás to zabolelo. Jana Třísku měli všichni rádi jako precizního člověka s laskavým srdcem a pevnou páteří. Patřil mezi ty výjimečné herce, kteří měli na jevišti a na plátně nezastupitelnou roli, protože z nich sálala ta dobrota v srdci i nezlomnost. Vidím takto stát Josefa Kemra, Petra Čepka, Jiřího Kodeta. Teď s nimi na jednom jevišti stojí i Jan Tříska. Zemřel ve Vltavě a to je vlastně symbolické.