To je na knihu

Zdeněk Hanka » Blog » To je na knihu
2.10.2017, Zdeněk Hanka

Aby zde nedošlo k mýlce. Jak jsme určitě všichni zaznamenali, na pultech a v policích řady knihkupectví nemůžeme přehlédnout kuchařky. 

Nemyslím, že by tam byly rozesazené, nýbrž pochopitelně knihy. Tady se musím ledabyle usmívat jen tak jedním koutkem a pozvednout levé obočí. To umím. Totiž, aby to bylo zřejmé i těm, kteří to snad, světe žasni, ještě nevědí. Zde hovoříte s hrdým zakladatem a majitelem vyhledávané restaurace. Nesla přátelský název Country Garden Café a nabízela mnohem víc, než jen kávu, jak by snad neznalého mohl zmást název.

Ráno se rozběhl provoz už v sedm hodin a vstřícný personál, sestávající ze dvou osob – tedy mne a mé velmi trpělivé jediné spolupracovnice – lákal na vůni čerstvého pečiva, právě umleté kávy a pažitky na míchaných vajíčkách. Pohostinný prostor nabízel třicet pět židlí u jedenácti stolů. To není málo.

Vlastně bych se měl někdy vrátit prostřednictvím návazného vyprávění do doby mého hrdého podnikání v této branži. Každý prožitý zážitek rozbaluje vzpomínku na jiný a nutí k úsměvu.

Po ranní snídani během dopoledne přicházeli hosté jen tak posedět u kávy a nějaké sladkosti během pracovní přestávky dříve, než židle zaplnili pravidelní polední strávníci. Odpoledne provoz na nějakou chvíli ulehl, než jsme přivítali večerní hosty. Těm jsme do dvacáté třetí hodiny podávali výtečné víno, lihoviny a samozřejmě také pivo – je jasné jaké. Pizza se servírovala po celý den.

Každý den představoval krásné dobrodružství a možná někde přede mnou spí kniha, jejíž příběh zasadím právě do restaurace. Mohu doporučit každému, kdo má náležitou porci drzosti a nedostatek soudnosti, aby se vydal tou cestou a založil si vlastní podnik. Nadechnete se ztěžka vydobyté, ale zasloužené svobody.

Můj dík za to, že jsme nejen nemuseli potupně stáhnout roletu a sbalit krám, ale naopak stali se vyhledávaným a ekonomicky úspěšným subjektem, patří mé spolupracovnici. Neutuchající pracovitost, nekonfliktní schopnost adaptace a kuchařské dovednosti si nejspíš odnesla z farmy, odkud přišla. Předešle jsem ji v jiném vyprávění obdal jménem Mary. Už Kendy v Básnících tvrdil, že se sluší pracovní místa vytvářet a nikoli je hledat.

Snad je spravedlivé také připustit, že náš obchodní úspěch spočíval v zavedení prokazatelně úspěšné ekonomické strategie, která se v principu lišila od běžné restaurační praxe. Za zmínku zde stojí předeslat statistické pozorování, že do jednoho roku od založení vyhlásí bankrot plných šedesát osm procent restaurací a trend pokračuje i v roce následujícím. My jsme naopak zaznamenali vzestup už za šest měsíců.

Vrátím se k látce, jíž jsem začal, totiž ke kuchařskému umění, zapsanému do knih. Restaurace Country Garden Café vedle bohatého menu, které obsahovalo bramboračku, kulajdu, znojemskou ale taky banana split nebo benedikt vejce, servírovala samozřejmě něco tak obyčejného, jako je omáčka tzatziki. Omáčkou tzatziki jsme akcentovali (zaznamenali jste tu gurmánskou terminologii?) velmi vyhledávaný lahůdkový donair. Jenomže odpověď na otázku, proč jsme odvedli od vyhlášených a léta zavedených řetězců zákazníky zrovna k nám, leží v receptuře.

Protože už v předmětné oblasti nepracuji ani já, ani moje někdejší spolupracovnice, uvolňuji recepturu pro své drahé čtenářky a vážené čtenáře. Zde je tedy list z kuchařské knihy Country Garden Café, věnovaný něčemu tak prostému, jako je tzatziki.

Je ovšem třeba předeslat, že jde o dávkování pro restauraci.

 

1 střední okurka

2 litry zakysané smetany

½ litru bílého jogurtu

125 gramů černého pepře

125 sušeného česneku v prášku

8 ml citronové šťávy

 

Okurku cudně obnažíte svléknutím slupky, nastrouháte, ale zatím ji necháte stranou, jen ji zbavíte šťávy protlačením v cedníku. Takto premedikovaná okurka bude čekat na svou chvíli. To jí musíte vysvětlit.

Smetanu a jogurt metlou dobře vychováte, tolik, kolik zaslouží. Pepř, sůl a citronovu šťávu vmetete do bělostné substance. Když obsah načechráte ručním šlehačem, zvýšíte svou popularitu.

Teď citlivě, uvážlivě a s příslušným pocitem odpovědnosti vmícháte trpělivě čekající okurku do směsi.

Po ochutnání budete hledat, kde ještě je snad otevřená nějaká větev Country Garden Café.

Nikde. Snad jen některém budoucím vyprávění na této stránce. 

Komentáře

Antispamová ochrana: Napište číslo 100 slovem
Jitka Kejřová - 5.10.2017 21:51
Určité zaťukej a to pořadné! Špatné slyšim!
Odesláno z IP: 37.48.43.58
Zdeněk Hanka - 5.10.2017 21:37
Jéé, Jitko, teď cítím tu odpovědnost. Nahlížím teď pomyslně přes rameno do rendlíků - ano, ano, vypadá to dobře! Tak za chvíli zaklepu na dveře.
Odesláno z IP: 68.145.84.37
Jitka Kejřová - 5.10.2017 21:17
Recept mne tak nadchnul, že přestože je21h. tak si jdu omáčku v přiměřeném množství vyrobit.Hurá, že mám všechny ingredience v lednici. Všichni mne následujte , určité nebudeme ničeho litovat, neboť autorovi blogu naprosto véřím!!!
Odesláno z IP: 37.48.43.58