Troufnete si?

Zdeněk Hanka » Blog » Troufnete si?
7.1.2018, Zdeněk Hanka

Přiznám se, že k napsání následujícího povídání mě přimělo a inspirovalo spontánní zažehnutí topného systému po dlouhých hodinách jeho ledového klidu po vyhasnutí. Zabloudím proto teď do lesa tematicky příbuzného. 

Děsivé a proto přitažlivé. Málokdo si troufá a přece jako plamen lucerny láká můru, přicházejí další a další pokoušet tajemný a nevyzpytatelný svět za zrcadlem.

Mezi dětmi více než mezi dospělými se proplétá a šeptá příběh, který má několik verzí. Není bez zajímavosti, že mnohé z legend, ač geograficky vzdálené, podobají se sobě navzájem s podivuhodnou přesností. Na severoamerickém kontinentě je známá hra, která vyžaduje skutečnou odvahu. Jádrem je vyvolání výjevu ze zrcadla. Nejde však o obraz ledajaký. Zobrazí se znetvořená tvář mrtvé dívky a spolu s tímto úkazem přihodí se nevysvětlitelné jevy. Ty mohou být velmi děsivé a mohou vést ke zmizení navěky v zrcadle, nebo až k hrůzyplné záhubě těch, kteří si takto zahrávají.

Tedy od začátku. Legenda se táhne po staletí a žije v různých modifikacích, kořeny má patrně v Anglii. Jednou z nich je příběh dívky Mary Worth, která byla mimořádně půvabná a často se ráda zhlížela v zrcadle. Úraz, který ji potkal ji však znetvořil tvář, že jí její blízcí bránili pohlédnout do zrcadla, obávajíce se, že by ztratila rozum. Jednou v noci však její zvědavost přísný zákaz přemohla a ubohá Mary vstoupila do koupelny, kde svou zohavenou tvář spatřila. Tehdy se obličejem vrhla do zrcadla a zapřísáhla se, že kdokoli pohlédne do zrcadla, aby ji spatřil, toho znetvoří.

Jiná legenda se vztahuje přímo ke královně Mary I, ale nejen k ní. Snad proto mají dívky v těchto hrozivých scénářích různá jména a vystupují jako Mary Worth, Hell Mary, Mary White nebo Mary Jane. Nejznámější z nich je Bloody Mary.

Za zmínku pak stojí, že téměř totožný, geograficky velmi vzdálený příběh se vztahuje i k japonské dívce Hanako San.

Legenda významně ožila v osmnáctém století, ale skutečný výbuch zájmu dráždivá hra zaznamenala mezi dětmi školního věku v devadesátých letech, kdy se probudil internet a youtube. O smělé a někdy velmi překvapivě končící záběry pod jménem Bloody Mary Challenge není proto v kapsářích youtube nouze.

Také rituál, vedoucí k vyvolání pochmurného zrcadlového jevu, má několik modifikací. Tou nejběžnější je splnění jednoduchých podmínek. Je třeba zavřít se v koupelně, pustit vodu, zapálit jednu nebo více svíček, zhasnout a pak se soustředěně dívat do zrcadla. Přitom třikrát za sebou vyvolat jméno: „Bloody Mary, Bloody Mary, Bloody Mary,...“ a pak jen nehybně patřit do zrcadla a čekat.

Pro takový kousek je však nutno sebrat odvahu, protože následky mohou být nezvratné, jak dokládá legenda a jak nabízejí některé záběry těch, kteří se odvážili vkročit do zakázaného území.

Proč se legenda drží při životě i v jednadvacátém století, kdy racionální poznání nabývá vrchu nad tápáním v ledovém temnu neznáma? Cožpak může k něčemu takovému dojít? Může se myšlenka obrátit v pozorovatelný úkaz? Vždyť někteří dokládají svým tvrzením, že spatřili tvář někoho, kdo ze světa už odešel, jiní se budou přít o to, že nahlédli do budoucnosti. A to vůbec opomíjím samovolný pohyb koupelnového závěsu nebo zamknutí únikových dveří.

Na tomto místě si dovolím upozornit na podivuhodný neurologický jev, aniž bych chtěl stírat mystický půvab hlubokého a temného světa za zrcadlem.

Ten kdo se dívá za určitých podmínek do zrcadla může skutečně spatřit něco, co doopravdy nečeká. Jaké jsou ale ty podmínky? Předně je to emocionální vybičování a stav očekávání. Pak jsou zde svíčky, tedy plamen, který nepokrývá svým měkkým světlem každý záhyb tváře. A pak je to ono protrahované zírání. V lékařské fyziologii je popsán jev, známý jako Troxlerovo mizení nebo též Troxlerův efekt.

Když se budeme déle a soustředěně dívat na centrální křížek, k vlastnímu překvapení zjistíme, že růžové terče, které křížek obkružují během několika sekund „zírání“ docela zmizí. Jako by pro naše oko vyhasly. Stačí se tedy dívat delší dobu do jediného místa na vlastní tvář v zrcadle za omezených světelných podmínek a obličej se začne proměňovat.

Legenda je tedy, jak se zdá rozmetaná a – já...pro’mmiňte ateď 

nemo  hu psá t  je .. tady za mnounp jů bloo d mar

néé nezko uš šej te t xx w .—

NEZKouUŠ e EEJ!!!!

!! !!! ..-.ú/ !!!x

 

Komentáře

Antispamová ochrana: Je-li dnes středa, co bude zítra?
JITKA Kejřová - 7.1.2018 18:03
Ano, ano.To je přeci Jasňačka!!!
Odesláno z IP: 93.153.61.155
Zdeněk Hanka - 7.1.2018 17:58
Milá Jitko, víme oba, že ten překlep mají na svědomí bytosti zpoza zrcadla.
Odesláno z IP: 68.145.84.37
Jitka Kejřová - 7.1.2018 17:51
Stálo by to za výzkum.Vĕdci by tento jev po dlouhosáhléčtvrtekm bádání urcitĕ vysvĕtlili.
Odesláno z IP: 93.153.61.155