Co ztrácí a získává Calgary?

Zdeněk Hanka » Blog » Co ztrácí a získává Calgary?
24.3.2018, Zdeněk Hanka

Minuty se valí dopředu, až se zdá, že některé z nich přeskakujeme. Právě tak dny a roky míjejí a proměňují se v minulost dříve, než jsme stačili vychutnat jejich současnost. Mění se krajina, lidé, města. A v souvislosti s tím mnohdy ztrácíme něco, čeho je opravdu škoda. Jednou jsou však nedílné atributy minulého času pryč a jejich doba se už nikdy nenavrátí. 

V Calgary stával malebný Penny Mall. Byl to členitý systém budov a interiérů s neobvykle nastavenými mimoúrovňovými podlažími. Součásti té stavby sahaly až k počátku dvacátého století. Z pohledu mladé země, jakou je Kanada a Calgary, to je skutečnost vpravdě unikátní. Cihlové fasády a klenby uvnitř chodeb s řadou spojovacích chodníků propůjčovaly mallu tajemný, ale současně i útulný duch minulých časů. Nemovitost prošla významnou přestavbou, aby zde byl v roce 1973 otevřen mall. Zachována byla cihlová fasáda, upomínající na počátky městské výstavby z počátku století. Právě tak vnitřní chodníky, důmyslně zdvižené tři metry nad úrovní okolí, umožňovaly navštívit čtyři stovky obchůdků, provozoven a malých restaurací s krátkými rukávy‘ – jak psaly tehdejší reklamy. Zákazník se uvnitř mallu proměnil ve vítaného hosta.

Komerčním účelům budova nesloužila vždycky. V historických pramenech se dočteme, že zde fungovala knihovna, ale také nemocnice a dokonce i kalgarská márnice.

Dne dvacátého čtvrtého března roku dva tisíce sedm byla také sobota. Je to právě jedenáct let, co toho dne Penny Mall zavřel své obchůdky naposled. Obyvatelé Calgary tehdy svorně vystoupili proti plánované demolici. Penny Mall vnímali jako kus městské historie, jako urbanistickou památku, která činila město tím, čím město má být, totiž oknem do historie, kde si generace podává ruku s generací. V plánu bylo vystavění skleněného moderního komplexu, který zajistí vyšší příjem na metr čtvereční zastavěné plochy. Naléhavé petice byly přehlušeny jejich zamítnutím městskou radou a po odhlasování mall Penny Lane byl stržen.

Bruce Braybrook, tehdejší manažer objektu, byl hluboce zklamán rozhodnutím rady a s odvoláním na existenci někdejší márnice, řekl doslova na adresu těch, kteří rozhodnutí Penny Lane strhnout přijali: "There are lot of ghosts running around here and I hope the ghosts get these guys."

Neobvyklým artefaktem, který ozvláštňoval centrum města, byla historická lokomotiva stojící na krátkém úseku kolejí přímo před kalgarskou větví ředitelství kanadských železnic. Stala se jistým orientačním bodem. V období Vánoc bývala ozdobena vánočními dekoracemi, v době červencové slavnosti Stampede bývala povýšena prvky připomínajícími Divoký Západ, jeho osídlování a pionýrskou stavbu železnice, tepnu tehdejšího rozvoje. Ještě nedávno stávala na svém místě, vzpínajíc hrdě svůj komín k obloze. Zmizela, stejně jako zmizel dým z kotlů parních lokomotiv.

Je určitě chvályhodné a potřebné v souladu s technickým pokrokem a potřebami obyvatel města zvyšovat úroveň a kulturu obchodu. Chinook Centre mall je známým, oblíbeným a vyhlášeným střediskem nakupování, ale také místem setkávání se lidí s lidmi. Je ohniskem zábavy pod střechou – neboť jde o Calgary s pověstnou zimou. V poschodí mallu je food court, čili místo, kde je možné si vybrat z bohaté nabídky pokrmů a lahůdek z celého světa. Veřejnost uvítala, že nedávno zde byla nad rušnou třídou, sousedící s obchodním centrem Chinook, zbudována krytá lávka, která vede až na parkoviště na druhé straně komunikace. Ano, to je prospěšná stavba. Jen je škoda, že v rámci tohoto projektu byl nenávratně zrušen starobylý kolotoč a tři fantaskní vzdušné létací stroje, které zvolna trvale a neslyšně pluly pod vysokým stropem jídelního koutu.

Každé město má mít něco unikátního, něco, co jinde není. Skleněné budovy s chladnými kovovými skelety jsou rozesety po světě v nepočítaném množství. Věřím, že nejde o prázdné staromilectví, když mám za to, že teplo městu dodává právě to, co je vlastně zbytečné, co je v jistém smyslu neužitečnou hračkou. Takové předměty zlidšťují celé prostředí a jsem pevně přesvědčen, že to je to, co teď potřebujeme ze všeho nejvíc. 

fotografie jsem převzal z Internetu

Komentáře

Antispamová ochrana: Napište číslo 100 slovem