Tim Hortons

Pojďme ale nazvednout víčko na kelímku s horkou kávou. Kdo vlastně Tim Horton je nebo byl? To on je ten největší odborník na kávu? Kdepak. Musíme se podívat ještě do jedné oblasti, která je synonymem pro zemi javorového listu. Tim Horton byl hokejista. Narodil se v roce 1930 a v lednu příštího roku by tedy slavil devadesátku. Jsem si jistý, že tak či onak se výročí jeho narození připomene. V docela obyčejné rodině železničního mechanika v Ontariu přišel na svět a do vínku dostal ještě bratra Gerryho. S prosazením své vášně pro hokej dlouho neotálel. Poměrně brzy se stabilizoval jako velmi obávaný obránce. Vyrostl v téměř sto osmdesáti centimetrového chlapa, který nakoupil spousty zranění. Ta vnímal jako kolorit a nezbytnou kulisu hokeje.  

Možná někteří hokejoví fandové pamatují dobu, kdy hráči NHL nastupovali na led bez příleb a bez ochrany zubů. Když se některý z hokejistů měl vyjádřit pro kameru a usmál se, bylo zřejmé, že puk chytil do zubů, dokud je měl. Ale jak dobře víme, že dokud je puk na ledě, tak se hraje. Do NHL se Horton postavil už v devatenácti letech a většinu svého hokejového života odehrál pro tým Toronto Maple Leafs. Měl pověst muže s drtivým medvědím objetím. To byl jeho nevšední způsob, jak odpovědět na osobní útok protihráče. Drapnul ho do sevření svých pracek a hezky si ho zmáčkl. Na vyloučení to nebylo a fungovalo to. Bobby Hull na Hortonovu adresu řekl, že na ledě se objevují obránci, kteří protihráčem mrští zezadu na mantinel nebo jinak se projeví násilně. Tim Horton nesahal k těmto praktikám. Nepotřeboval to. Těšil se tichému respektu ze strany všech hráčů na ledě a byl považován za nejsilnějšího hráče na ledě především z technického pohledu. 

Zanechal v ledu stopu, kterou není snadné vymazat. Od února 1961 do února 1968 odehrál bez přerušení čtyři sta osmdesát šest zápasů. Tím dostal Toronto Maple Leafs na celých čtyřicet let na špici v této kategorii. 

Třebaže aktivní hokej hrál v NHL až doslova do svého posledního večera, měl v sobě i ducha podnikatelského. Bylo mu třicet čtyři let, když v roce 1964 se svým obchodním společníkem Roy Joycem založili a otevřeli v Hamiltonu krámek s donuty. To se ukázalo být dobrým obchodním tahem, něco takového na trhu nejspíš chybělo. Ač Horton byl především hokejista, dokázal navrhnout několik chuťových vylepšení a firma se rychle rozrůstala. Otevřeli další pobočky nejdříve v Ontariu, později i mimo hranice provincie.

Přišel rok 1974. Tim Horton před měsícem oslavil čtyřicáté čtvrté narozeniny. Tehdy po dlouholetém angažmá v Toronto Maple Leafs  hrál třetí sezónu pro Buffalo Sabres. Ten osudový večer paradoxně hrál za Sabres proti Maple Leafs, jeho bývalému týmu. Sabres prohráli a to bylo třeba zapít. Tim Horton se ještě tu noc vracel do Buffalo po dálnici Queen Elizabeth Way, jedné z vůbec nejrušnějších dálnic světa. Svůj italský sporťák „Panther“ De Tomaso hnal do vysokých otáček. Ve čtyři hodiny ráno jiná řidička hlásila policii v Burlingtonu, že viděla vozidlo jet mimořádně rychle po dálnici. Policie se vůz snažila zadržet, ale to se nedařilo. Cestou veřejného vysílání rádia policie varovala ostatní účastníky provozu, ale ani tak se nepodařilo zabránit tragédii. Horton se přitom ještě zastavil v Oakville, aby se setkal se svým obchodním partnerem Ronem Joycem. Ten mu nabízel, že může přespat u něj, ale Tim se rozhodl pokračovat vstříc svému osudu. Stále ještě zbývala možnost, jak zabránit nehodě. Policista Mike Gula viděl Hortonův vůz Panther, směřující vysokou rychlostí po dálnici číslo 403 okolo niagarských vinic. S majáky a sirénou snažil se vůz dostihnout, ale neuspěl. Alkohol a medikamenty chtěly svou moc stvrdit nemilostrdnou pečetí. Na jednom z dálničních výjezdů Horton ztratil vládu nad svým strojem, vůz byl vymrštěn do středního pruhu, kde se několikrát otočil a skončil na střeše. Tim neměl zapnutý bezpečnostní pás a skončil třicet sedm metrů od svého vozu. Neměl naději na přežití.

Roy Joyce odkoupil od Hortonovy vdovy Lori Timův podíl a pokračoval dál v rozběhnutém podnikání. Jméno Tim Hortons firmě ponechal a společnost nesporně prospívá,  Tima to jistě těší - možná i trochu pomáhá (?). 

Záběr společnosti je dnes daleko širší, než je příprava vynikající kávy a donutů. Tim Hortons je známý i mezi malými hokejisty, kteří se na led teprve rozjíždějí. Organizuje pro ně dětské tábory a řadu různých aktivit spojených s hokejem. To je sympatické a taky srozumitelné.

Není bez zajímavosti, že Ronův syn, Roy Joyce, Jr., se později oženil s Jeri Lynn Horton, nejstarší dcerou Tima a Lori.

Tim Hortons je jedním ze symbolů Kanady. Nese znamení kanadského sportu číslo jedna a současně jde o ryze kanadský řetězec. Kanaďané si jsou vědomi všeho, co mimořádné jméno Tim Hortons sděluje.