Osobnosti Václava Havla jsem na tomto místě věnoval několik svých úvah. Byl to člověk, který chybí české společnosti dnes víc, než dřív. Najednou se ta šťastná doba po roce 1989 zdá tak krátká, jako když zazáří nová hvězda. Cíleně jsem dnes, při příležitosti nedožitých osmdesátých třetích narozenin, volil jiné připomenutí.
Není to náhoda, že Václav Havel byl oceněn celou řadou vyznamenání a čestných doktorátů z prestižních světových univerzit. Stojí za to přečíst si znovu O lidskou identitu, Dálkový výslech nebo Do různých stran. Tam nalezneme Havlova filosofická zamyšlení, která jsou moudrá a velmi prozíravá. Václav Havel se dnes přesto stává předmětem často velmi nenávistných komentářů. Jak je možné, že z obrovské plošné podpory upadl u určité části české společnosti upadl do nemilosti a proč se stal terčem tak vyhrocené animosity?
Vybral jsem úryvek z článku v The New York Times z roku 2011.
…
Morální autorita Václava Havla a jeho mobilizující jazyk ho ustavily čelní postavou při demonstracích v pražských ulicích v roce 1989 a následně jako hlavního vyjednavače, který přinesl konec více než čtyřicetileté komunistické vlády a vedl k mírovému předání moci známé jako Sametová revoluce. Vzpoura byla tak hladká, že její vyvrcholení trvalo jen několik týdnů, aniž by padl jediný výstřel.
Jeho hvězdný statut a osobní vlastnosti přitahovaly do Prahy světové vůdce, včetně Dalajlámy, s nímž Václav Havel celé hodiny meditoval, a prezidenta Billa Clintona, který se během státní návštěvy v roce 1994 připojil se saxofonem k jamování v Havlově oblíbeném Jazzovém klubu.
Ještě poté, kdy Václav Havel v roce 2003 ukončil své působení ve veřejném životě, vyhledávaly ho přední světové osobnosti, včetně prezidenta Obamy. Když se oba dva setkali v březnu 2009 Václav Havel prezidenta Obamu varoval, že neomezené naděje, které jsou do něj jako vůdčího představitele vkládány, mohou přinést zklamání, nejsou-li naplněny. Václav Havel poznamenal, že se mohou obrátit v nevraživost a zlobu proti němu. Prezident Obama odpověděl, že si tuto možnost velmi dobře uvědomuje.
Barack Obama byl smrtí Václava Havla hluboce zarmoucen. Uvedl ve svém prohlášení, že: "Jeho pokojný odpor otřásl základy celého imperia a odhalil prázdnotu represivní ideologie a dokázal, že morální vedení je silnější než jakákoli zbraň."
…
Václav Havel tedy věděl, že ani státník, který je veřejností všeobecně podporovaný nemůže naplnit všechna bezbřehá očekávání. Současně si byl vědom toho, že taková široká a všeobecná přízeň se pak může snadno obrátit ve zlobu, pramenící z nesplnění nerealistických představ. Tehdy v tom smyslu varoval Baracka Obamu. Vize, kterou nastínil Václav Havel prezidentu Obamovi, se dnes naplňuje v podobě mnohdy nelítostné nevraživosti určité části populace vůči němu samotnému.
Václav Havel byl člověk, který měl cit pro drama a vývoj dokázal brilantně předvídat. To je bezesporu ten nejlepší předpoklad pro státníka. A prezident Havel takovým státníkem byl.