A šup do temnice!

V platnosti jsou však také zákony, které udiví a těžko za nimi hledáme rozumný výklad. Zdá se, že Spojené státy americké jsou živinami štědře prosáklou zeminou, vhodnou pro výkvět takových právních norem.

Zde si dovolím uvést ty, které na mě s varovně vztyčeným ukazovákem vyběhly. Současně přiznávám, že některým z nich právo na život neupírám.

V Kalifornii, specificky ve městě Chico a oblasti přilehlé si nemůžete sestrojovat podomácku jaderné zbraně. Prostě to nejde, zapomeňte na to. 

Ano, ano, děti někdy dokážou pořádně nazvednout. Něco cenného rozbijí, ze školy nosí mizerné známky, drze odmlouvají a kdovíco ještě. V hlavě se vám klube řešení. Prosím, pamatujte si, že na Floridě se děti prodávat nesmí. Je to zkrátka zakázáno, i kdybyste si vyjednali dobrou cenu. Nepřímo jsem však vyrozuměl, že nikde jinde by problém nastat neměl. 

Je tomu právě osmdesát let, kdy ve státě Indiana vstoupil v platnost jiný zákon. Přesněji, bylo tehdy 13. října 1939. Ano, přesvědčil jsem se, byl to pátek. Podle tohoto zákona, padne-li třináctý den měsíce na pátek, všechny černé kočky musí mít okolo krku zvonek. Důvod je zřejmý.

A teď pozor, vy, kdož se chystáte strávit nějaký čas ve státě Idaho. Možná jste nevěděli, že je tam úředně aktem proti zákonu kanibalismus. Ne však ledajaký. Protizákonné je lidojedství jen tehdy, pochutnáváte-li si bez souhlasu. Lze tomu rozumět snadno. Stolujete s přáteli a ještě před zákuskem můžete požádat souseda o jeho ucho. Nabídnete, že si je ukousnete už sám. Pokud váš přítel rád souhlasí a nabídne vám třeba i to druhé ucho, pak je všechno v pořádku. Slečny a dívky, pokud vám chlapec vašeho srdce přislíbí, že by vás láskou snědl, buďte velmi opatrná s vyslovením souhlasu.

A ve státě Alabama lze ztrestat toho, kdo bude z různých zábavních rachejtlí, pšoukadel, pytlíků nebo bombiček šířit ohavný puch. Kde leží hranice mezi puchem ohavným a přijatelným zákonná norma upřesňuje adjektivem obtížným či nepříjemným.

Pokud plánujete vyrobit si nebo jinak pořídit v coloradském Aspenu katapult, to můžete. Ale proti jeho vyzkoušení už stojí zákon. Aha! To jste nevěděli, co? Takže jděte s ním jinam, protože kam dopadnete už zákon neurčuje a tedy netrestá.

Pokud ve státě Georgia si objednáte kuře smažené či pečené, je protizákonné použít k jeho konzumaci příbor. Takový zákon tam platí od roku 1961. Můžete svobodně olizovat prsty, zmastit se po celé lebce, ale příboru se nedotýkejte. Výlučně rukama.

Ostrovní stát Hawaii je tak půvabný, že kochání se krajinou kol dokola kol nesmí být rušeno billboardy okolo silnic. To asi není špatný zákon.

Na Aljašce nesmíte vstoupit do baru už „premedikovaný“ z jiného lokálu. Žádné doplňování hladinky na malátné cestě domů. Však doma odměna už jistě čeká tak jako tak. Laskavý zákon vlastně tak chrání stabilitu plamene v rodinném krbu tím, že zákonnou cestou zamezí takzvanému a dobře známému „zipu“. Pro ty, kdo chtějí objasnit „zip“ podávám vysvětlení. Z baru na levé straně ulice se v polo pádu odpoutá jedinec šikmo dopředu do jiné krčmy. Po té, co i tam pořídil, vrací se opět v rychlém předklonu na levou stranu ulice, aby vstoupil do jiné putyky. Žaludeční obsah doplní a třeba i vydá zpět na svobodu a pustí se za rozverného zpěvu opět na pravou stranu, kde se už otvírají dveře do jiné vstřícné hospůdky. Tak na Aljašce ne. Možná by se muselo kráčet velmi daleko, aby zip byl naplněn. Pak ovšem hrozí vystřízlivění cestou. Naproti tomu česká a moravská města, jmenovitě například Národní třída v Praze, jsou připraveny znamenitě.

Mazaní šejdíři na poli obchodu nesmí ve státě Iowa nabízet lstivě pod jménem máslo něco, co skutečným máslem není. Tedy olejové produkty, byť neškodné, margarin, ztužené tuky a kde co. Padne-li na ně ruka zákona, zaplatí nejen pokutu 625,00 dolarů, ale odsedí si měsíc ve vězení. Zákon komický jistě není, vloudil se sem proto, aby bylo zřejmé, že chytráčky nerodí jen česká kotlina.

Že spolu nemohou jakkoli souviset okurky nakládačky a zákony státu Connecticut? Jistěže mohou. Od roku 1948 zde platí zákon, že správná okurka, spuštěna z výšky jedné stopy se musí od pevné podložky odrazit. Jako bonus patrně bude platit, pokud okurka poskakuje stále a je k nezastavení. 

V Arizoně jsou přísní, pokud jde o plivání na veřejném prostranství. Tento zákon své místo v legislativě jistě má. Ovšem k nemalé pokutě dva a půl tisíce dolarů ještě strávit za tento prohřešek šest měsíců v šatlavě, takovou hodnotu slina asi nemá, ať už byla zformována kýmkoli.

Vy, návštěvníci státu Arkansas, prosím vás, dříve než jméno toho státu vyslovíte, třikrát si je přehrajte v duchu. Tam je totiž protizákonná jeho chybná výslovnost. Zákon nelítostně stanoví, že všechna „a“  musí být vyslovena skutečně jako „a“ a nebudou se komolit do pochybného „e“. Kromě toho, přízvuk je důsledně posazen na první a třetí slabiku a konečně závěrečné „s“ se nevyslovuje vůbec. Zkuste si to. Ar-kan-sááá.

A zákon státu Maine stanoví, že na pomníky se reklamy a poutače nelepí ani nevěší. Logika podnikatelů se zdá být v tomto bodě poněkud podceněna. Nebožtík tak jako tak už nic nekoupí, třebaže má dostatek času na prostudování upoutávky. 

Ještě se podívám do rukávu, copak tam je. Aha.

V okrsku Logan ve státě Colorado je protizákonné políbit spící ženu. Co ale dělat, když polibek pachatel ukonči v době, kdy žena už procitla? Ješte horší je představa, že žena usne během polibků. Zde zákon je neúplný. Může také nastat případ, kdy žena spánek pouze předstírá a dopustí-li se škůdce polibku navzdoru spánku, vykřikne žena: „Ha! A mám tě! A teď do hladomorny s tebou!“ Zdá  se, že korektnost zapustila svůj kořínek už dávno.

Polibek je diskutabilní také ve městě Eureka, ve státě Nevada. Tam kdokoli má knír nesmí políbit ženu. Otázky v souvislosti s takovým zákonem nutně vyplavou na hladinu. Je třídenní neoholení již knírem? Smí ten, kdo má knír políbit muže? A co když mají knír oba partneři – teď mám na mysli rozličné kombinace: muž-muž, muž-žena, žena-žena,... 

Laškovat, flirtovat a dvořit se na veřejnosti je přímo protizákonné ve městě Little Rock, Arkansas. (Pamatujete? Ar-kan-sáááá)

Stát Michigan striktním paragrafem stanoví, že vlasy zákonité manželky jsou technicky vzato majetkem jejího muže. Pak ale, rozumím-li dobře, může manžel objednat pro svou ženu šestipatrový drdol, v několika barevných odstínech a který bude za noci světélkovat a zpívat. 

Tak ještě jeden zákon a ty ostatní třeba někdy jindy.

Tedy, ve městě Fruithill ve státě Kentucky, ocitne-li se muž tváří v tvář krávě, musí sejmout klobouk. Tak je to vytesáno, vzpěčovat se je marno. Pohybuji-li se bez klobouku, pak si rychle musím nějaký opatřit, abych mohl náležitě smeknout, potkám-li krávu.

A snad bych za sebe ještě navrhl zákon, který by jasně určil: Ten kdo pozbyl zdravý rozum, ať se objedná u svého praktika s náležitým předstihem. Může tam být plno.