Tomu říkám vášeň

Je to muž, který má na slavném chodníku v Los Angeles svou hvězdu, člověk, který ve vší úctě od královny přijal titul Sir a který, snad jen na okraj, vyhrál bitvu s karcinomem. Jeho koncert je pravý zážitek a Rod navzdory věku stále pevně drží mikrofon. To mohu velice rád potvrdit, seděli jsme tehdy ve sportovní hale v Calgary dost blízko.

Jenomže to vůbec není to, co bych rád zmínil a co teprve nedávno vyšlo najevo. Poněkud v té věci spěchám, protože na stránkách amerických a kanadských periodik to vykouklo právě v těchto dnech, ba hodinách. Téměř se zdá, že svého velkého koníčka tajil ve skryté malé stáji.

Sir Rod Stewart má ve svém domě v Beverly Hills na ploše přibližně sto čtyřiceti metrů čtverečních úžasný model železnice v městském prostředí. Tedy orientačně a bez velkého počítání to je bratru dvanáct krát dvanáct metrů. Pracoval na něm dvacet tři let, podle jiných pramenů dvacet šest let. Ať tak či onak, je to famózní, velkolepé, úžasné, při troše štěstí můžeme snad nalézt superlativ, který by se hodil do Knihy rekordů. 

Rod se nechal do určité míry věrohodnosti inspirovat hned několika městy, nejvíce pak Chicagem a New Yorkem. Je to na modelu znát. Město nazval Grand Street & Three Rivers City a jeho fiktivní život zůstal zakonzervovaný někdy v pozdních čtyřicátých letech. .

Prvním impulsem mu byl model železnice za výkladní skříní, před níž dokázal vytrvale stát jako kluk. To je to počáteční fouknutí inspirace, které se zahnízdilo v klukovské hlavě a nepustilo ho to. Rod Stewart je tím klukem pořád a já myslím, že to tak má být. Proto se v jeho městě na malých chodnících objevuje i běžné smetí v náležitém měřítku a všechno ostatní, co patří k městskému ruchu. 

Je-li řeč o měřítku, pak je solidní zmínit, že všechno podřídil měřítku HO, tedy 1:87. Celá, plně funkční, železniční trať měří přes třicet metrů, je tedy na celém modelu města tím nejpodstatnějším. Svítání a soumrak jsou pak už jen elektrickou hříčkou. S prvním položením kolejí se obyčejně rodí modely železnic. Jenomže když se vášeň skutečně zakousne, pak pokračuje stavbou domů a ve Stewartově případě se všemi detaily, naprosto neuvěřitelnými. 

Všechno se dostalo na veřejnost právě teď, mohu říct, před několika hodinami. A proto nemeškám s odhalením nádherné klukovské duše, "ponovinářsku" řečeno, být ten první. 

Sir Roderick David Stewart oslaví v lednu sedmdesát pět let. I přes takový věk podal důkaz přinejmenším o několika základních faktorech našich životů. Jednak lze zůstat praštěným klukem po celý život. Schváleno. Kromě toho vyhrál boj s karcinomem prostaty. Schváleno. Za dvacet čtyři hodin denně lze stihnout mnohem víc, než je běžné. Schváleno! 

Tak. A teď vypouštím urychleně do světa úžasnou zprávu: Oh, rhythm of my heart is beating like a drum.