Drama o boji na život a na smrt na řece Mackenzie
Dva přátelé jsou odkázáni sami na sebe, ale náhle stojí proti sobě. Proč se člověk tak snadno stává obětí zla, které je v něm stále přítomno a jen čeká na příležitost?
Strhující psychologické drama je inspirováno autentickými lidskými charaktery. Dva záchranáři mají vytvořit bezpečné zázemí pro skupinu lidí, kteří pracují v neúprosných podmínkách drsného severu Kanady. Zdánlivě banální konflikt však zničí jejich přátelství a odstartuje řetězec tragických událostí. Autenticita prostředí je umocněna osobní zkušeností autora a rámcem fascinující, dokonalé, ale zároveň i kruté a k lidským osudům netečné přírody.
Strhující příběh z prostředí záchranářů na kanadském severu s dramatickou, velmi reálnou zápletkou. Gradující děj je založený na autorově znalosti prostředí kanadského severu i záchranářské a pohotovostní práce v extrémních podmínkách. Otázku, kolik pravdy je v příběhu obsaženo ponechává autor otevřenou. Román je doplněný fotografiemi z autorova osobního archívu.
London 21. století! Téměř idylický příběh o přátelství se mávnutím kouzelného papírku s pomyslnou výhrou zvrhne v drama, ve kterém hlavní hrdiny v severní a magické krajině provázejí už jen katastrofy a smrt. Je to tak snadné a v tomto podobenství o odvrácené straně lidské povahy tak zřetelné. Opravdu nemůžeme potlačit to špatné v nás? V samém lůně nedotčené přírody, která se může bez lidského zásahu jevit jako krutá, ale přitom fascinující, dokonalá a k lidským osudům netečná, naruší dva přátelé jeji jemnou harmonii a falešný tón se odrazí v osudu celé skupiny novodobých pionýrů, kteří ji přijeli zkrotit.
Z čtenářských ohlasů
Ten okamžik, kdy ztichne signál na všech vlnových délkách a odevšad je slyšet jen šum je působivější, než by člověk odhadoval. Nemluvím o mobilním telefonu. Mám na mysli rádio ve voze. Teprve když vymizí poslední slábnoucí hlas a nastane ticho, člověk samotu pocítí velmi silně, až kosmicky. Dálnice se dávno proměnila na silnici a ta na vozovku. Těžký vůz si teď drží směr na úzké cestě zamrzlým terénem, kde nepotká nikoho. Nad hlavou antracitová obloha hustě propíchaná jehličkami s diamanty. Vnitřní prostor kabiny dělí od okolního nízkého porostu okenní sklo a rozdíl sedmdesát stupňů Celsia. Motor nesmí selhat. Zamrzlé široké řeky a led na pustých jezerech se stávají součástí trasy, kudy si vůz ambulance razí cestu na Sever. Někde tam uprostřed divočiny sevřené mrazem vytvoří zázemí týmu specialistů.
Ptáme-li se, kde románová fikce přesahuje skutečnost, tak zde jistě ne. Závažnější však je fakt, že realitě se nevzdaluje ani povaha postav.
A to je ten naléhavý důvod, proč jsem příběh Severně od šedesáté páté napsal. Mapu severské krajiny technickými prostředky a přesným zaměřením vytvořit lze. Dokážeme však zmapovat sami sebe?
PŘÍZNIVÝ VÍTR (THE FAVORABLE WIND) Zdeněk Hanka
Ty lodi byly malé a na svých palubách nesly dobrodruhy někam do neznámých dálek...
Téměř idylický příběh o přátelství se mávnutím papírku s pomyslnou výhrou zvrhne v drama, ve kterém hlavní hrdiny v severní a magické krajině provázejí už jen katastrofy a smrt. Je to tak snadné a v tomto podobenství o odvrácené straně lidské povahy tak zřetelné. Opravdu nemůžeme potlačit to špatné v nás?
V samém lůně nedotčené přírody, která se může bez lidského zásahu jevit jako krutá, ale přitom fascinující, dokonalá a k lidským osudům netečná, naruší dva přátelé tu jemnou harmonii souznění a falešný tón se tak odrazí v osudu celé skupiny novodobých pionýrů, kteří ji přijeli zkrotit. Jsou to tady na severu pořád ti samí záchranáři, se kterými jsme se smáli jejich vylomeninám, drželi pěsti, aby jim prošly, radovali se z domácího štěstí?
Tyhle lidské bytosti se nechaly polapit. Mamon, vystupňovaná touha po bohatství, je zprvu úplně zvolna, postupně nezvratně oslepila. Jejich trest za selhání je tedy, tak jak v legendách bývá, tvrdý a nevratný, absolutní. Smrt. Na pokání je pozdě.
BUDIŽ SVĚTLO (LET THERE BE LIGHT) Zdeněk Hanka
Takto vidím ten vůbec První i každý další den...
....To se povedlo! Příběh má v sobě londonovské dobrodružství - kterému uvěříme a je znát, že autor má prostředí kanadského severu zažité - a současně ukazuje na nemoc naší současnosti. Čte se na jeden tah. Závěr je vynikající!
... V knize jde čtenář po stopě dvou osudů. Ty se střetnou na roznětce, která se může jevit jako malicherná a přesto vyvolá explozivní řetězovou reakci. Ta jako epidemie zasahuje do života lidí, kteří se třeba jen vzdáleně dotkli hlavních hrdinů. Čtenáře naplňuje hrůzou představa, pokud se odváží ji domyslet, jak by se zachoval on sám. Hanka mě vtáhl do příběhu tak silně, že jsem v tom smyslu zapochybovala sama o sobě. Finální hankovská etuda zmrazí čtenáře otázkou, která ho přinutí hledat nejen na opravdové zeměpisné mapě, ale především na té mapě, kterou si nese každý sám v sobě.
...Severně od šedesáté páté je nádhernej příběh, kterej se úžasně rozjede do míst, kam se asi nejen já, ale vůbec nedostaneme, a tak máš chvíli pocit, že sis odskočil do nějaké Londonovy zlatokopecké, místo Tesáka se zamiluješ do Grimma a máš to s celým servisem, včetně nádherných popisů přírody i polární záře, ale to už ve chvíli, kdy dojde ke zlomu a z idylického povídání o dvou přátelích se octneš v tragickém dramatu o závisti a mamonu. A je to pecka!
IN HONOREM (IN HONOREM) Zdeněk Hanka
Nic není nalepeno. To jsem věnoval Theodoru Pištěkovi.